Knihy
Poezie
Česká poezie
Emanuel Frynta
Písničky bez muziky

Emanuel Frynta
Písničky bez muziky : pro děti od 5 let

1988 | Nakladatelství Albatros

V nenápadné knížce Emanuela Frynty, která poprvé vyšla až dlouho po autorově smrti, se skrývají notoricky známé nonsensové verše prvotně určené dětem, avšak milované mnoha dospělými. K nesmírné oblibě Fryntových básniček výrazně přispěla jejich zhudebněná podoba v písních Petra Skoumala . V nenápadné knížce Emanuela Frynty, která poprvé vyšla až dlouho po autorově smrti, se skrývají notoricky známé nonsensové verše prvotně určené dětem, avšak milované mnoha dospělými. K nesmírné oblibě… Fryntových básniček výrazně přispěla jejich zhudebněná podoba v písních Petra Skoumala .

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	91
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Markéta Prachatická
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 4. 2026 10:50
Číslo položky:	1718021

O autorovi

Emanuel Frynta

Emanuel Frynta byl český překladatel z ruštiny a básník. Překládal především A. S. Puškina, M. J. Lermontova a A. P. Čechova, ve vlastním díle byl zejména představitel nonsensové poezie. Byl syn Emanuela Frynty staršího , učitele, bibliofila, publicisty a nakladatelského redaktora a matky Augustiny, rozené Růžičkové . V roce 1943 maturoval na klasickém gymnáziu v Praze. Do konce druhé světové války byl zaměstnán jako pomocný dělník. V letech 1945 až 1948 studoval rusistiku na FF UK. Po zbytek života pracoval jako překladatel z povolání, především z ruštiny. V roce 1947 se seznámil s herečkou a pedagožkou Vítězslavou Waldovou , se kterou se po deseti letech známosti oženil. Jejich syn prof. RNDr. Daniel Frynta, Ph.D. je český sociobiolog a vysokoškolský pedagog. Debutoval v roce 1945 v Akordu. Dále publikoval v Kytici, Světové literatuře, Sešitech pro mladou literaturu, Literárních novinách, Mladé frontě, Hostu do domu, Tváři a Obrodě. V prvopočátcích svého literárního účinkování byl zahrnován do stejné básnické skupiny jako Josef Suchý, tedy do autorského okruhu kolem katolického časopisu Vyšehrad, preferujícího ideály křesťanského humanismu. Podobně jako u jeho druhů byla po únoru 1948 Fryntova cesta k publikování velmi komplikovaná. Věnoval se překladatelství , zajímal se o editorství a spolupracoval s rozhlasem. Patřil k průkopníkům naší konkrétní a nesmyslné poezie. Dominantní částí díla Emanuela Frynty byly překlady z ruštiny . Věnoval se překladům i z dalších jazyků. Součástí jeho literárněvědné činnosti byly i publikace určené zahraničním čtenářům. Působil až do konce života jako překladatel, ale před koncem života téměř celé své dílo (tedy překlady i vlastní aut...

Více od autora