Stanislav Kostka Neumann
Písně o jediné věci : 1925-1927

1927 | Nakladatelství František Borový

Sbírka z básní napsaných v letech 1925-27:
Obsah:
Pojednou… Balada Wagons-lits
A pomyslit… Motýl mi sedl na ruku…
Divák z bia Březen Náměsíčník
Mardi gras Fred Má touho bláznivá…
Píseň Mudřec Ztracené jaro
Rok chudého na slunci 1.–12.
S břemenem stesku A naposled
Tré možnost…í Rozmluva Červnová noc
Kdyby mi bylo 30 let Oblaka bílá…
Jiný rozhovor Šerosvit Píseň Neotálej!
Meditace Píseň Touhy chuďasů
Modlitba Píseň Sbírka z básní napsaných v letech 1925-27:
Obsah:
Pojednou… Balada Wagons-lits
A pomyslit… Motýl mi sedl na ruku…
Divák z bia Březen Náměsíčník
Mardi gras Fred Má touho blázn…ivá…
Píseň Mudřec Ztracené jaro
Rok chudého na slunci 1.–12.
S břemenem stesku A naposled
Tré možností Rozmluva Červnová noc
Kdyby mi bylo 30 let Oblaka bílá…
Jiný rozhovor Šerosvit Píseň Neotálej!
Meditace Píseň Touhy chuďasů
Modlitba Píseň

Stav

zašlá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	zašlá obálka
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	73
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Šíma
Edice:	21. svazek ed. 21. svazek ed. Zlatokvět, XXI. kniha Zlatokvětu
Vydání:	Zlatokvět (21.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 11. 2019 14:36
Číslo položky:	76811

O autorovi

Stanislav Kostka Neumann

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar , byl český novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny. V listopadu 1945 byl jmenován národním umělcem. Narodil se v Praze 5. června 1875. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Advokát Neumann ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Jeho manželky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější advokátovy sestry. V jejich olšanské vile č. 45 na Žižkově , kterou po smrti jedné z tet básník nakonec zdědil, prožil třicet let . V roce 1887 začal studovat na gymnasiu v Žitné ulici. Sám na to vzpomínal takto: „Škola od počátku až do konce byla mi mučírnou a já jí nebyl nikdy ke cti. Na obecné byl jsem z těch, kteří klečí na podiu a dostávají vařečkou do nastavené dlaně; na gymnasiu byly to karcery.“ V roce 1892 propadl z řečtiny a latiny. Protože si nechtěl reparátem kazit prázdniny, přestoupil na obchodní akademii v Resslově ulici. Ani tu však nedokončil a už po roce ji opustil. Za pomoci otcových přátel ze staročeské strany pak dostal místo lokálkáře v deníku Hlas národa. Živý zájem o literaturu projevoval již na gymnáziu. V kvintě vydával spolu s několika přáteli studentský časopis Vlast, v sextě redigoval obdobný časopis Slavia. V těchto hektografovaných časopisech publikoval své první básně i povídky. Jeho sympatie patřily od studentských dob pokrokovému hnutí, aktivně se účastnil politického života mezi ra...

Více od autora