Stanislav Kostka Neumann
Písně o jediné věci : 1925-1927 : (1925-1927)

1927 | Nakladatelství František Borový

Sbírka z básní napsaných v letech 1925-27:
Obsah:
Pojednou… Balada Wagons-lits
A pomyslit… Motýl mi sedl na ruku…
Divák z bia Březen Náměsíčník
Mardi gras Fred Má touho bláznivá…
Píseň Mudřec Ztracené jaro
Rok chudého na slunci 1.–12.
S břemenem stesku A naposled
Tré možnost…í Rozmluva Červnová noc
Kdyby mi bylo 30 let Oblaka bílá…
Jiný rozhovor Šerosvit Píseň Neotálej!
Meditace Píseň Touhy chuďasů
Modlitba Píseň Sbírka z básní napsaných v letech 1925-27:
Obsah:
Pojednou… Balada Wagons-lits
A pomyslit… Motýl mi sedl na ruku…
Divák z bia Březen Náměsíčník
Mardi gras Fred Má touho blázn…ivá…
Píseň Mudřec Ztracené jaro
Rok chudého na slunci 1.–12.
S břemenem stesku A naposled
Tré možností Rozmluva Červnová noc
Kdyby mi bylo 30 let Oblaka bílá…
Jiný rozhovor Šerosvit Píseň Neotálej!
Meditace Píseň Touhy chuďasů
Modlitba Píseň

Stav

Obálka zašlá, při hřbetu odřená, skvrna na přední straně obálky, menší na zadní straně. Kn. blok volně v obálce, 1 arch uvolněný z bloku. Archy z větší části nerozřezané.

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	zašlá obálka
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	73
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Šíma
Edice:	21. svazek ed. 21. svazek ed. Zlatokvět, XXI. kniha Zlatokvětu
Vydání:	Zlatokvět (21.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 11. 2019 14:36
Číslo položky:	76811

O autorovi

Stanislav Kostka Neumann

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar , byl český novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny. V listopadu 1945 byl jmenován národním umělcem. Narodil se v Praze 5. června 1875. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Advokát Neumann ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Jeho manželky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější advokátovy sestry. V jejich olšanské vile č. 45 na Žižkově , kterou po smrti jedné z tet básník nakonec zdědil, prožil třicet let . V roce 1887 začal studovat na gymnasiu v Žitné ulici. Sám na to vzpomínal takto: „Škola od počátku až do konce byla mi mučírnou a já jí nebyl nikdy ke cti. Na obecné byl jsem z těch, kteří klečí na podiu a dostávají vařečkou do nastavené dlaně; na gymnasiu byly to karcery.“ V roce 1892 propadl z řečtiny a latiny. Protože si nechtěl reparátem kazit prázdniny, přestoupil na obchodní akademii v Resslově ulici. Ani tu však nedokončil a už po roce ji opustil. Za pomoci otcových přátel ze staročeské strany pak dostal místo lokálkáře v deníku Hlas národa. Živý zájem o literaturu projevoval již na gymnáziu. V kvintě vydával spolu s několika přáteli studentský časopis Vlast, v sextě redigoval obdobný časopis Slavia. V těchto hektografovaných časopisech publikoval své první básně i povídky. Jeho sympatie patřily od studentských dob pokrokovému hnutí, aktivně se účastnil politického života mezi ra...

Více od autora