Gnose byla jedním z nejvlivnějších, ale také nejsložitějších duchovně myšlenkových hnutí pozdního starověku. Rozšířila se ve východním Středozemí, ovlivnila filozofii helénismu, zejména novoplatonismus, a po dlouhou dobu vytvářela vlastní společenství. V polemickém rozhovoru s gnosí formulovalo své učení rané křesťanství, vestředověku zjišťujeme její působnost v některých kriticky orientovaných hnutích, jako byli bogomilové či albigenští, a v mandejské sektě na Blízkém východě či v různých duchovně orientovaných společenstvích je její vliv patrný podnes. Východiskem gnostických úvah je otázka po smyslu a úběžném bodu lidského života, jak ji cituje například Klémens z Alexandrie z pojednání Theodotova: „Odkud jsme a čím jsme se stali; odkud pocházíme a kde jsme se octli; kam spěcháme a z čeho jsme vykoupeni; jak je to s naším zrozením a s našim znovuzrozením?“ Tuto problematiku vyslovuje i starobylá báseň Píseň o perle. Na jejím základě objasňuje autor této knihy, který se v r. 1978 zúčastnil expedice UNESCO do míst nálezu rozsáhlé gnostické knihovny v Nag Hammádí, podstatu, učení a dějinné působení tohoto hnutí. Závěrečná kapitola přináší ukázky gnostických textů přeložených z řečtiny a koptštiny, včetně rukopisů z Nag Hammádí. Gnostická knihovna z Nag Hammádí je kromě nálezu esejských svitků v Kumránu u Mrtvého moře a souboru Bodmerových papyrů jedním z nejvýznamnějších rukopisných objevů poválečné doby. Jde o dvanáct svazků a několik dalších volných listů, které obsahují 46 spisů nebo kratších textů přeložených z řečtiny do koptštiny. K nejznámějším spisům této knihovny patří Tomášovo evangelium, Tajná kniha Janova, evangelium Pravdy, Filipovo evangelium, Skutky Petra a dvanácti apoštolů; z dalších textů uveďme hermetické spisy, apokalypsy a sbírky moudrých výroků. — K zpracování nálezu z Nag Hammádí byla ustavena zvláštní komise UNESCO a oblast naleziště zkoumalo postupně několik mezinárodních expedic. Jedním z významných závěrů, k nimž dospěly, je zjištění, že Bodmerovy papyry, zahrnující nejstarší řecké rukopisy evangelia podle Lukáše a podle Jana, ale i Menandrovu komedii Dyskolos (Dědek), byly uchovávány v koptských klášterech v Horním Egyptě. Ve skalách Džebel el-Tárif byly uloženy v době bojů arabských dynastií o moc nad Egyptem tamějšími mnichy, kteří nedaleko ukryli také texty z Nag Hammádí.