Petr Kles
Petra Klesa pozůstalé spisy prózou i veršem

Petr Kles

Petr Kles, vlastním jménem Vilém Vordren ) byl český prozaik a básník, představitel literární dekadence. Narodil se v rodině lesního inženýra ve Frýdštejně Vincence Vordena a jeho manželky Vileminy rozené Laufbergrové. Základní školu vychodil v Lomnici nad Popelkou, gymnázium v Jičíně ukončil maturitou v roce 1887. Ve studiích pokračoval v letech 1888–1892 na právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, doktorát získal 12. prosince 1900. Po vojenské službě pracoval v letech 1894–1898 jako advokátní koncipient v Domažlicích a Písku. Vlastní advokátní kancelář si otevřel v Praze v roce 1906. V roce 1908 se stal advokátem hrabat Kinských v Chlumci nad Cidlinou. Roku 1916 byl odveden do války, život ukončil sebevraždou na frontě v Bosně. Zmínce o sebevraždě se dobový tisk, který smrt Petra Klesa zaznamenal, v době světové války důsledně vyhýbal. Jeho pozůstatky byly převezeny na pražské Olšanské hřbitovy. Hrob se nachází na Olšanských hřbitovech část III, skupina 5, hrob číslo 83. Psal především prózu, poezii pouze výjimečně. Ve svém díle popisuje člověka jako výslednici biologických pudů. Hrdiny jsou především lidé, kteří v životě ztroskotali. Vydávání jeho díla se ujal kritik Karel Sezima. Přispíval do časopisů Moderní revue 1904–1907,, Lumír 1891–1892 , Niva . Přispíval též do Národních listů.