Knihy
Umění a architektura
Výtvarné umění
Jaromír Neumann
Petr Brandl a jeho Nanebevzetí ve Vysokém Mýtě

Jaromír Neumann
Petr Brandl a jeho Nanebevzetí ve Vysokém Mýtě

1978 | Nakladatelství Okresní muzeum

Menší pojednání o obraze Nanebevzetí Panny Marie v kostele ve Vysokém Mýtě. Profesor Neumann srovnává ostatní Brandlova díla s tímto a zasazuje je do historického kontextu. Menší pojednání o obraze Nanebevzetí Panny Marie v kostele ve Vysokém Mýtě. Profesor Neumann srovnává ostatní Brandlova díla s tímto a zasazuje je do historického kontextu.

Stav

Dobrý

neautorská dedikace

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, neautorská dedikace
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	36 s., obr. příl
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Vysoké Mýto
Vystaveno:	6. 5. 2025 11:43
Číslo položky:	1227557

O autorovi

Jaromír Neumann

Jaromír Neumann byl český historik umění a pedagog, specializující se převážně na barokní umění, člen korespondent ČSAV. Po maturitě na reálném gymnáziu ve Vysokém Mýtě studoval od roku 1945 na FF UK v Praze dějiny umění u profesora Antonína Matějčka, docenta Jana Květa a estetiku u profesora Jana Mukařovského. Doktorát složil roku 1949 a roku 1951 se habilitoval. Do roku 1970 a externě také později přednášel na FF UK dějiny umění. Jeho manželka byla redaktorkou nakladatelství Odeon. V letech 1960-1970 byl též ředitelem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. Po únoru 1948 se projevoval jako militantní marxista a zničil kariéru dvou prominentních historiků umění. Prof. Václav Mencl musel odejít z Prahy a ztratil na deset let možnost přednášet na Univerzitě, prof. Josefu Cibulkovi na údajný Neumannův podnět odebrali profesuru, musel odejít ze všech vědeckých a pedagogických funkcí a zprvu nedostal ani důchod. V padesátých letech Neumann zastával pozice velmi striktně marxisticky pojatých dějin umění. Později své marxistické postoje značně zmírnil. Velké uznání i mezinárodní ohlas získal svými objevy zapomenutých děl velikánů evropské malby v obrazárně Pražského hradu v šedesátých letech. Práce o těchto objevech publikoval i v zahraničí. V období tzv. pražského jara zastával reformní kurs a začal pohlížet na své minulé postoje kriticky, za což byl v průběhu normalizace postižen. S výjimkou několika výstavních katalogů nemohl publikovat nové práce , ztratil možnost přednášet na univerzitě i pracovat v akademii věd. , Už připravená sazba knihy o M. L. Willmannovi a J. K. Liškovi byla roku 1971 rozmetána. Po vynuceném odchodu z univerzity i akademie věd pracoval jako odborný pracovník pražské Národní galerie. Pro zahraniční cesty podepsal pod nátlakem StB spolupráci pod reg. číslem 20795 a kr...

Více od autora