Knihy
Beletrie
Francouzská literatura
Andre Gide
Penězokazi ; Deník penězokazů

Andre Gide
Penězokazi ; Deník penězokazů

1968 | Nakladatelství Odeon

V románě autor zachycuje formou, která v mnohém předznamenává estetiku dnešního „nového románu“, pařížské prostředí měšťanských vrstev před první světovou válkou. Jde o prostředí s konvenčními manželskými svazky a s uvolněnými vztahy mezi rodiči a dětmi, prostředí, v němž se mladí ve snaze být vůbec něčím zainteresován…i upnou k pochybným životním individuím, k lidem, kteří šíří falešné peníze a žijí i falešnými životními hodnotami, snadno dosažitelnou materiální zabezpečeností, zvrácenými sexuálními vztahy a pohodlností ducha, což je semeništěm neřesti, přetvářky, klamu, zkřivené výchovy mladých, zneužívání vlivu a mravního cynismu dohánějícího jednoho z hrdinů k nemotivované sebevraždě jako důkazu statečnosti a pevné vůle.

Kniha autora proslavila i svou formální stránkou směřující k tomu, aby různou optikou bylo vyjádřeno napětí mezi realitou a jejím uměleckým zachycením, podtržena neurčitost vztahů, soudů a pohnutek a nedořešenost příběhů postav, těžce hledajících smysl života. Především v románu chybějí autorské popisy jednajících postav. Podle Gidova záměru se mají postavy představit čtenáři samy svými činy, jejich zdůvodňováním i vlastním jejich vyprávěním. Pro tuto kompozici, techniku a řešení postupu románu je zdrojem poučení autorův esej Deník Penězokazů z roku 1926. V románě autor zachycuje formou, která v mnohém předznamenává estetiku dnešního „nového románu“, pařížské prostředí měšťanských vrstev před první světovou válkou. Jde o prostředí s konvenčními manžels…kými svazky a s uvolněnými vztahy mezi rodiči a dětmi, prostředí, v němž se mladí ve snaze být vůbec něčím zainteresováni upnou k pochybným životním individuím, k lidem, kteří šíří falešné peníze a žijí i falešnými životními hodnotami, snadno dosažitelnou materiální zabezpečeností, zvrácenými sexuálními vztahy a pohodlností ducha, což je semeništěm neřesti, přetvářky, klamu, zkřivené výchovy mladých, zneužívání vlivu a mravního cynismu dohánějícího jednoho z hrdinů k nemotivované sebevraždě jako důkazu statečnosti a pevné vůle.

Kniha autora proslavila i svou formální stránkou směřující k tomu, aby různou optikou bylo vyjádřeno napětí mezi realitou a jejím uměleckým zachycením, podtržena neurčitost vztahů, soudů a pohnutek a nedořešenost příběhů postav, těžce hledajících smysl života. Především v románu chybějí autorské popisy jednajících postav. Podle Gidova záměru se mají postavy představit čtenáři samy svými činy, jejich zdůvodňováním i vlastním jejich vyprávěním. Pro tuto kompozici, techniku a řešení postupu románu je zdrojem poučení autorův esej Deník Penězokazů z roku 1926.

Stav

Dobrý

lehce natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, lehce natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	345
Jazyk:	česky
Překladatel:	Josef Heyduk
Edice:	Světová knihovna
Vydání:	Vydání druhé, v Odeonu první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 10. 2025 9:7
Číslo položky:	1408877

O autorovi

Andre Gide

André Paul Guillaume Gide byl francouzský prozaik a dramatik, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1947. Narodil se roku 1869 v rodině významného právníka a profesora Paula Gida. Mládí prožil v silně náboženském rodinném prostředí, které po otcově smrti ovládla matka. Ač původně katolička, zavedla v rodině přísný režim protestantsky puritánských mravů. Studoval na několika školách a pro špatný zdravotní stav musel studia několikrát přerušit. Jako student Alsaské koleje se začal živě zajímat o literaturu, přispíval do různých revuí, seznámil se Stéphanem Mallarmém, Paulem Valérym, Paulem Claudelem a dalšími předními francouzskými básníky. Začal vydávat svá první díla, silně poplatná symbolismu, od kterého se však brzy odklonil. V letech 1893-1894 podnikl ozdravné cesty do severní Afriky a stal se blízkým přítelem Oscara Wilda, se kterým se seznámil v Alžíru. Tyto cesty, na kterých se seznámil s palčivými národnostními a sociálními problémy a také objevil svět smyslů, přispěly k tomu, že se odvrátil od výchovou vštěpované přísné sebekázně k vyhraněnému individualismu a etickému, filozofickému i estetickému relativismu. Výrazem tohoto přerodu se stala lyrická próza Pozemské živiny , kterou je možno považovat za jakýsi Gidův manifest, ve kterém vyjadřuje svůj požadavek na osvobození vlastního já. To představuje jakýsi asketismus naruby, podle kterého se smysly musí otevřít všemu, co je přirozené, lidský život je sám o sobě dostatečným cílem, náboženské příkazy a morální konvence nezavazují. Subjektem i objektem jeho analýzy se stává hrdina, který nechce být spoután žádnými principy a ve všem se chce odlišit od ostatních lidí. Svědčí o tom jeho epické příběhy Imoralista , Těsná brána , Vatikánské kobky i Pastorální symfonie , které sledují a rozvíjejí konflikty, vznikající ze střetu silného jedince s omezujícím vlivem prostředí. Roku 1909...

Více od autora