Knihy
Beletrie
Ostatní beletrie
Antal Szerb
Pendragonská příšera

Antal Szerb
Pendragonská příšera

1946 | Nakladatelství Jan Papík

Podivuhodný příběh,který se odehrává v tajemném waleském hradě Llanvyganu.Hlavní hrdina,doktor J.Bátky který navštivil majitele zámku,posledního potomka starobylého rodu.Tím se zapletl do zvláštních událostí, s Bratstvem Růžového kříže,středověkého mystického sdružení Podivuhodný příběh,který se odehrává v tajemném waleském hradě Llanvyganu.Hlavní hrdina,doktor J.Bátky který navštivil majitele zámku,posledního potomka starobylého rodu.Tím se zapletl do zvláštních u…dálostí, s Bratstvem Růžového kříže,středověkého mystického sdružení

Stav

Opotřebená

bez hřbetu, vše drží, zašlé stránky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Opotřebená, zašlé stránky, vše drží, bez hřbetu
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	241
Jazyk:	česky
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Knihovna detektivního klubu
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 5. 2025 10:46
Číslo položky:	1236333

O autorovi

Antal Szerb

Antal Szerb byl maďarský spisovatel a literární historik židovského původu. Narodil se v rodině asimilovaných Židů, jeho výchova byla katolická, sám se cítil národnostně pouze Maďarem. Vystudoval hungaristiku a germanistiku na Budapešťské univerzitě, roku 1924 získal doktorát. První verše a kritiky publikoval v časopise Nyugat . Ve 30. letech se věnoval zejména literární teorii, roku 1934 vydal Dějiny maďarské literatury , roku 1941 pak své nejoceňovanější vědecké dílo, Dějiny světové literatury . Roku 1934 vydal svou první prozaickou knihu. V originále nesla název A Pendragon legenda, česky vyšla pod více názvy, roku 1946 jako Pendragonská příšera, roku 1998 Pendragonská legenda. Humoristická detektivka odehrávající se v Británii se stala velmi populární a překládaná, kritikou nejoceňovanější byl ovšem jeho román Cesta za měsíčního svitu , který vydal roku 1937. Román má mystické, ale i erotické prvky. Po roce 1941 začaly v Maďarsku platit antisemitské zákony, mohl pak publikovat jen pod pseudonymem a musel přestat učit na univerzitě. Po zákazu časopisu Nyugat ztratil i svou publicistickou platformu. Přesto dále tvořil, roku 1944 napsal například historický román Královnin náhrdelník . Toho roku byl však též deportován do pracovního tábora ve Fertőrákosi. Následně byl převezen do tábora s tvrdším režimem v Balfu, kde byl v roce 1945 ubit k smrti. Posmrtně, krátce po válce, vyšly jeho eseje, ve svazcích Myšlenky v knihovně a Kouzelník láme svou hůlku .

Více od autora