Henri Barbusse
Peklo

1969 | Nakladatelství Odeon

V jedné ze svých prvních knih zachycuje francouzský spisovatel, ovlivněný v té době Zolovským naturalismem i stylem diametrálně odlišným - symbolismem, lidský život ve všech jeho fázích a zlomech. Za neúprosným až krutým sledováním lidí v jejich bezprostředních projevech se skrývá vůdčí motiv Pekla, otázka po smyslu li…dského bytí.

Vydavatel: Odeon - Praha, 1969. V jedné ze svých prvních knih zachycuje francouzský spisovatel, ovlivněný v té době Zolovským naturalismem i stylem diametrálně odlišným - symbolismem, lidský život ve všech jeho fázích a zlomech. Za …neúprosným až krutým sledováním lidí v jejich bezprostředních projevech se skrývá vůdčí motiv Pekla, otázka po smyslu lidského bytí.

Vydavatel: Odeon - Praha, 1969.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	369
Jazyk:	česky
Překladatel:	Miroslav Drápal, Věra Smetanová
Vydání:	2. vyd., v Odeonu 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 9. 2025 12:22
Číslo položky:	1379472

O autorovi

Henri Barbusse

Henri Barbusse byl francouzský prozaik, levicově orientovaný novinář a politik. Proslavil se svým protiválečným románem Oheň. Jeho otec byl novinář a divadelní publicista. Matka zemřela, když Henrimu ještě nebyly tři roky. Studoval literaturu a filosofii v Paříži. Jeho učitelem na gymnáziu byl Stéphane Mallarmé. Do literatury vstoupil několika povídkami a sbírkou lyrických veršů s názvem Plačky vydanou v roce 1895. Vzbudila pozornost literárního kritika Catulle Mendèse, který se stal jeho ochráncem a povzbuzoval ho v další tvorbě. Roku 1898 se Barbusse oženil s jeho dcerou Hélyonou. Po skončení studií byl zaměstnán v tiskovém úřadě ministerstva vnitra. V roce 1897 se stal na Mendèsovu přímluvu divadelním redaktorem v nově založené politickém časopisu La Grande Revue. Jako publicista se zaměřoval na literární kritiku . Jeho první román, vydaný v roce 1903 pod názvem Prosebníci , zapadl. Po pěti letech vyšel jeho románový esej Peklo , který zaujal čtenáře novátorským zpracováním tématu vztahu člověka a společnosti ovládané kapitálem. Jeho talentu si povšimli i známí literáti France, Maeterlinck nebo Loti. V letech 1911–1914 spolupracoval s deníkem Le Matin, kam pravidelně psal krátké povídky. Jeho krátké prózy byly později vydány v několika sbornících: Nous autres..., Quelques coins du coeur , L’Illusion a L’Etrangère. Zásadní předěl v jeho životě byl rok 1914, kdy jako dobrovolník narukoval do první světové války. Bylo mu 41 let, prodělal tuberkulózu, ale věřil, že je třeba za mír bojovat. Brzy však z toho vystřízlivěl a chtěl mimo jiné vyvést z omylu i ostatní lidi. V bojových jednotkách pěchoty se zúčastnil bojů na frontách až do listopadu 1915. V zákopech a vojenských nemocnicích pak napsal svůj protiválečný román Oheň , který vycházel na pokračování v deníku L’O...

Více od autora