Eva Melmuková
Patent zvaný toleranční

1999 | Nakladatelství Mladá fronta

Toleranční patent zaručující relativní náboženskou svobodu vydává císař Josef II. roku 1781. Kromě doposud jediného státem povoleného římskokatolického vyznání, umožňuje série dokumentů také existenci dalších tří křesťanských vyznání. K listinám patentu však byla vydána série doplňujících nařízení a výjimek. Nevztahova…l se například na Ašsko. Monografie Evy Melmukové líčí atmosféru doby a problémy i konflikty v období před a po vydání patentu. Toleranční patent zaručující relativní náboženskou svobodu vydává císař Josef II. roku 1781. Kromě doposud jediného státem povoleného římskokatolického vyznání, umožňuje série dokumentů také existenci… dalších tří křesťanských vyznání. K listinám patentu však byla vydána série doplňujících nařízení a výjimek. Nevztahoval se například na Ašsko. Monografie Evy Melmukové líčí atmosféru doby a problémy i konflikty v období před a po vydání patentu.

Stav

Velmi dobrý

lehce vybledlý hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehce vybledlý hřbet
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	238 s., [8] s. barev. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020407413
ISBN:	9788020407412
Edice:	143. svazek ed. 143. svazek ed. Kolumbus
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 8. 2025 14:25
Číslo položky:	1331727

O autorovi

Eva Melmuková

Eva Romana Melmuková-Šašecí je česká evangelická teoložka a historička. Eva Melmuková absolvovala Nerudovo gymnázium v Praze . V letech 1950-1954 studovala na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze a také na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V závěru studia si musela vybrat, kterou fakultu dokončí. Zvolila bohosloví. V prosinci 1954 se stala vikářkou Českobratrské církve evangelické v Praze na Smíchově. Po třech letech jí byl na 29 let odebrán státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. Pracovala jako krámská v Osvobozené domácnosti, figurantka v Geodézii Stříbro, laborantka v Západočeských mlékárnách, pracovnice Městského muzea ve Stříbře či jako zásobovací referentka v Koh-i-nooru v Dačicích. V roce 1961 maturovala znovu na Střední průmyslové škole potravinářské technologie. V letech 1961-1967 vystudovala externě etnografii a folkloristiku. Doktorát získala v roce 1968. S nástupem normalizace musela opět změnit obor a následující léta strávila ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském v Praze. V roce 1986 jí bylo jako invalidní důchodkyni po celkové mrtvici dovoleno působit jako farářka. V roce 1989 byla jedním ze zakládajících členů Občanského fóra v Telči a s přehledem vyhrála první svobodné volby do zastupitelstva města, které bylo v této době zapsáno do seznamu UNESCO. V roce 1990 se na ETF UK habilitovala a pět let přednášela církevní dějiny. Mezi oblasti jejího odborného zájmu patří: české dějiny 17. a 18. století; vývoj sídel a lidová architektura; regionální historie jižní části Českomoravské vrchoviny; církevní dějiny; dějiny náboženských minorit. Knihy: Studie: beletrie a poesie:...

Více od autora