Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná |
Počet stran: | 348 |
Jazyky: | česky |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | út 4. prosince 2018 17:59 |
Číslo položky: | 46904 |
Kniha pojednává o vývoji, složení a funkcích parlamentarismu. Je rozdělena do několika kapitol, přičemž první je o vývoji, druhá o funkcích, třetí o právním a faktickém fungování parlamentarismu, a čtvrtá o parlamentarismu v Československé literatuře. Obecné informace jsou propleteny s konkrétními parlamentarismy různých zemí, publikace je na tuto problematiku velmi bohatá.
Bohumil Baxa byl český a československý ústavní právník, profesor československých právních dějin, rektor Masarykovy univerzity a děkan její právnické fakulty, politik a senátor Národního shromáždění ČSR za Československou národní demokracii. Jeho bratrem byl československý politik a pražský primátor Karel Baxa. Vystudoval Akademické gymnázium v Praze, roku 1897 Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity a krátce studoval i na Vídeňské univerzitě a na univerzitě v Heidelbergu. V roce 1905 získal doktorát také na filozofické fakultě, kde se věnoval historii. Dne 22. listopadu 1902 se oženil s Vilémou Kesslerovou , se kterou měl dceru Libuši a syna Bohumila . Začal publikovat odborné články z právní historie a roku 1909 se habilitoval pro říšské dějiny rakouské a o pět let později pro všeobecné a rakouské právo státní. V roce 1919 přešel z pražské univerzity na nově zřízenou Masarykovu univerzitu v Brně, kde byl po dvacet let řádným profesorem československých právních dějin a kde působil opakovaně jako děkan tamní právnické fakulty. V letech 1931–1932 byl rektorem Masarykovy univerzity, vyučoval ovšem taky na Vysoké škole obchodní v Praze a na Svobodné škole politických nauk . Ve vědecké činnosti u něj prvotní zájem o právní historii postupně ustoupil bádání převážně nad otázkami ústavního práva. Původně jej ovšem zajímala justice, už v roce 1901 se stal čekatelem u okresního soudu a o devět let později byl jmenován okresním soudcem v Praze, aby v roce 1918 přešel k zemskému soudu. Ačkoli už o rok později soudnictví opustil a přešel na univerzitu do Brna, ještě v letech 1923–1925 se stal členem Státního soudu. Angažoval se výrazně i v politice, původně jako člen mladočeské strany, později Národní demokracie. V roce 1917 se stal členem komise pro ústavní reformu, jež fungovala při Národním výboru. Po vzniku republi...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem