Načítám...
Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku.

Paní komisarka : chodský obrázek z doby předbřeznové

Jindřich Šimon Baar

Orbis | 1950

Zobrazit vše

59 Kč 45 Kč

Stav:
Dobrý
Dostupnost: Skladem pro e-shop
Vazba: Pevná
Počet stran: 473, [2]
Jazyky: česky
Edice: Národní knihovna 68x
Vydání: 1. vyd
Vydáno v: Praha
Vystaveno: pá 11. února 2022 16:07
Číslo položky: 280823

V Chodské trilogii, jejímž je Paní komisarka nejzdařilejším dílem, oslavil J.Š.B. své rodné Klenčí a celý chodský kraj a jeho národní a sociální uvědomění v době předbřeznové. Dramatické těžisko románu je ve vnitřním a vnějším zápase kněze, klenečského administrátora Petra Fastra, který nakonec pro své vlastenectví a osvícenství musí opustit Klenčí a odejít do rodných Domažlic. Už v tomto díle vybuchuje spor o "lůsy" (který je hlavním thematem dalších dvou dílů trilogie) mezi sedláky (z nichž nad jiné vyniká hlavně uvědomělý Král a divoký, ale v jádře dobrý Klika) na straně jedné a německou radnicí, cechy a chalupníky na straně druhé. Celé dílo je nazváno podle Boženy Němcové, kterou Baar uvádí do děje v jejím srdečném sblížení s chodským lidem a krajem. "Jako historický obraz zápasu našeho lidu v národním a politickém revolučním kvasu r. 1848, jako odraz pokrokových snah českého kněze, jako příklad vypravěčského umění přirozeně splňujícího požadavek lidovosti zůstává Paní komisarka dnešku jako nejživější hodnota a odkaz celého Baarova díla ..." (Buriánek).

Komentáře ke knize
Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Dopravu hradíme my

Objednávkám nad 699 Kč

Tituly, které jinde nenajdete

Sběratelské kusy i knižní novinky

Balíme ekologicky

A s radostí

Vykupujeme knihy

Za hotové a s vlastním odvozem

Adoptujte knihu jen za 29 Kč.

Nemůžete si vybrat? Zvolte si žánr a my vybereme za vás.

Zjistit více