Marie Pujmanová
Paní Curieová

1957 | Nakladatelství Československý spisovatel

Básnický epos národní umělkyně o velkém a čistém životě polské vědkyně, již proslavil objev vzácného prvku radia. Básnířka prostudovala vědeckou činnost Curieové, seznámila se s jejími pamětmi a vykreslila ve svém díle krásný charakter hrdinné ženy, která svůj talent zasvětila houževnatému, obětavému boji o prozkoumání… hmoty a využití jejích sil pro dobro člověka. Báseň oživuje sice události z časů před desítkami let, ale je nesena rytmem a pathosem dnešních dnů až po závěrečné verše: "Bez lásky všechny atomové elektrárny / byly by podnik zhola marný, / bez lásky každý mezihvězdný let / byl by jen jen led, jen mrtvý led. / Na lásce, paní, stojí svět." Básnický epos národní umělkyně o velkém a čistém životě polské vědkyně, již proslavil objev vzácného prvku radia. Básnířka prostudovala vědeckou činnost Curieové, seznámila se s jejími pamětmi a vykre…slila ve svém díle krásný charakter hrdinné ženy, která svůj talent zasvětila houževnatému, obětavému boji o prozkoumání hmoty a využití jejích sil pro dobro člověka. Báseň oživuje sice události z časů před desítkami let, ale je nesena rytmem a pathosem dnešních dnů až po závěrečné verše: "Bez lásky všechny atomové elektrárny / byly by podnik zhola marný, / bez lásky každý mezihvězdný let / byl by jen jen led, jen mrtvý led. / Na lásce, paní, stojí svět."

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	115, [1]; 116
Jazyk:	česky
Edice:	164. svazek ed. 164. svazek ed. České básně
Vydání:	2. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 2. 2023 12:33
Číslo položky:	493568

O autorovi

Marie Pujmanová

Marie Pujmanová, rozená Hennerová, byla česká spisovatelka a novinářka, laureátka Státní ceny . Byl jí udělen titul národní umělkyně . Její otec Kamil Henner byl univerzitním profesorem církevního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Bratr, Kamil Henner mladší, se stal významným neurologem. Sestra Anna Hennerová se provdala za pražského dramatika Jana Bartoše a krátce na to roku 1920 tragicky zemřela. Od roku 1912 žila v Českých Budějovicích a 8. června 1912 se provdala za syna zdejšího zámožného advokáta a politika Augusta Zátky Vlastislava Zátku. Svatba se konala v Praze v kostele Panny Marie Sněžné. Manželství však nebylo šťastné a po jejím nervovém onemocnění skončilo rozvodem. Podruhé se roku 1919 provdala za Ferdinanda Pujmana, z manželství se narodili dva synové: přírodovědec Vojtěch Pujman a spisovatel Petr Pujman . Pujmanová se později myšlenkově rozešla s pravicovými intelektuály i s třídou, ze které pocházela, od 30. let 20. století se orientovala na levicovou politiku a věnovala se dělnické problematice. Několikrát navštívila Sovětský svaz a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení. V roce 1932 podporovala stávku horníků v Mostě. V letech 1937–1939 byla místopředsedkyní Společnosti přátel demokratického Španělska. Přispívala do Rudého práva , Literárních novin, Lidových novin, Tribuny, Českého slova, Přítomnosti atd. Po roce 1945 byla aktivní také v oblasti zestátněné české kinematografie. Působila jako členka Filmového uměleckého sboru a Filmové rady, kde se podílela na hodnocení a schvalování filmových projektů. V 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek tehdejšího režimu. Dle tvrzení A. C. Nora např. spolupodepsala prohlášení, ve kterém souhlasila s popravou Milady Horákové a odsoudila ji. V denním tisku zveřejňovala svá mírová prohlášení, byla člen...

Více od autora