Knihy
Poezie
Zahraniční poezie
Adam Mickiewicz
Pan Tadeáš, čili, Poslední zájezd na Litvě

Adam Mickiewicz: Pan Tadeáš, čili, Poslední zájezd na Litvě

Adam Mickiewicz, Adam Mickewicz
Pan Tadeáš, čili, Poslední zájezd na Litvě : veršovaná šlechtická historka z r. 1811 a 1812 ve dvanácti knihách

1955 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Citovou náplň "Pana Tadeáše" tvoří stesk po nenávratně mizejícím světě bývalé republiky polské, který se mísí s humorem, jímž básník zlidšťuje své postavy. Zásadní význam pro ideologii díla má postava mnicha Robáka: M. zobrazil Robákův hluboký přerod z člověka minulosti, obtíženého hříchy starého šlechtického Polska, v… člověka budoucnosti, který se postupně zbavuje předsudku ohraničeného kastovnictví a dává se cele do služeb národně osvobozeneckého boje. Ideovým vyvrcholením díla je osvobození sedláků v závěrečných obrazech, které jsou svědectvím toho, jak úzce M. spojoval boj národní s bojem sociálním. Hlubokou lásku k vlasti zde provází i ušlechtilý vztah k jiným národům, zejména k národu ruskému; tyto city vřelého přátelství nejsou u M. utlumeny ani carským terorem. Tím vším se "Pan Tadeáš" stal nejen uměleckým vrcholem M. tvorby i celé polské poezie 19. st., ale zároveň ideovým vyvrcholením tvorby polských romantiků a základním kamenem polského realismu. Citovou náplň "Pana Tadeáše" tvoří stesk po nenávratně mizejícím světě bývalé republiky polské, který se mísí s humorem, jímž básník zlidšťuje své postavy. Zásadní význam pro ideologii díla má postava… mnicha Robáka: M. zobrazil Robákův hluboký přerod z člověka minulosti, obtíženého hříchy starého šlechtického Polska, v člověka budoucnosti, který se postupně zbavuje předsudku ohraničeného kastovnictví a dává se cele do služeb národně osvobozeneckého boje. Ideovým vyvrcholením díla je osvobození sedláků v závěrečných obrazech, které jsou svědectvím toho, jak úzce M. spojoval boj národní s bojem sociálním. Hlubokou lásku k vlasti zde provází i ušlechtilý vztah k jiným národům, zejména k národu ruskému; tyto city vřelého přátelství nejsou u M. utlumeny ani carským terorem. Tím vším se "Pan Tadeáš" stal nejen uměleckým vrcholem M. tvorby i celé polské poezie 19. st., ale zároveň ideovým vyvrcholením tvorby polských romantiků a základním kamenem polského realismu.

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	372
Jazyk:	česky
Překladatel:	Eliška Krásnohorská
Edice:	Knihovna klasiků., 3. svazek ed. 3. svazek ed. Spisy Adama Mickiewicze, Knihovna klasiků. Spisy Adama Mickiewicze
Vydání:	Vydání v SNKLHU první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 4. 2025 11:16
Číslo položky:	1206704

O autorech

Adam Mickiewicz

Adam Bernard Mickiewicz byl polský spisovatel, představitel polského romantismu. Narodil se ve vesnici Zaosie u Novogrodku , kde později studoval dominikánskou školu. Vystudoval na universitě ve Vilniusu a od r. 1819 vyučoval literaturu, historii a práva. Stal se jedním ze zakladatelů tajného spolku Filomatů a Filaretů. V té době se zamiloval do Maryly Wereszczakové, která se ale vdala za bohatšího hraběte Puttkamera. Tato nešťastná láska se projevila v autorově tvorbě. V roce 1823 byl zatčen i se svými přáteli a později vypovězen z Litvy. V letech 1824–1829 pobýval v Rusku – v Petrohradu, Moskvě, na Krymu a v Oděse, kde se stýkal s ruskou kulturní a společenskou elitou té doby, mj. s Puškinem a děkabristy). Poté žil ve Francii a Itálii. Od roku 1838 působil na katedře latinské literatury na Univerzitě v Lausanne, později také jako profesor slovanských literatur na Collège de France v Paříži. Požádal o ruku Evu Ankwiczovou, ale její otec tento svazek nepovolil. Proto se vrátil do vlasti, kde se oženil s krásnou Celine, dcerou Goethovy i Tomáškovy známé, skladatelky a carevniny polské dvorní pianistky Marie Szymanowské. Jejich štěstí netrvalo dlouho – Celine duševně onemocněla. V západní emigraci vystupoval jako jeden z hlavních představitelů polského zahraničního odboje. V září roku 1855 odjel do Istanbulu založit oddíly polské legie a také ze Židů složený tzv. Legion Żydowski pro válku s Ruskem. Zemřel náhle při epidemii cholery, pravděpodobně na tuto chorobu, třebaže se uvažovalo i o otravě arsenikem nebo o výronu krve do mozku. Jeho tělo bylo pohřbeno v Paříži na hřbitově v Montmorency, po třiceti pěti letech jej v roce 1890 převezli do Polska, což se stalo příležitostí k mohutné politické manifestaci.

Více od autora