Lubomír Štrougal
Paměti a úvahy

2009 | Nakladatelství Epocha

Vzpomínky a úvahy dlouholetého vysokého funkcionáře Komunistické strany Československa a předsedy československé vlády přinášejí osobní svědectví, jakých není v naší současné politické literatuře mnoho. Historik si nad tímto textem opraví či potvrdí svá zkoumání, pamětník připomene vlastní život s jeho světlými i temný…mi stránkami, mladý zájemce o historii objeví pohled přímého účastníka událostí, které pomalu přikrývá čas. Jedno je však nejdůležitější – autor se rozhodl veřejně popsat svůj dlouhý politický život, své postoje a stanoviska ve složitých poměrech poválečného Československa a neskrývat se při tom za anonymní stranické a státní dokumenty, za „kolektivní“ hlas doby. Tím se také veřejně hlásí ke své odpovědnosti za vlastní kroky a rozhodnutí. Paměti politiků nejsou zpravidla vědeckými dokumenty. Osobní sympatie a antipatie, hořkost i hrdost, touha po uznání i obava ze zlomyslných dezinterpretací vždy provázejí podobné knihy. Text Lubomíra Štrougala má však v našich podmínkách ještě jednu zvláštnost – zčásti nahrazuje nepochopitelně chybějící vědecky zpracované monografie předních představitelů Československa po r. 1948. Autor však podobnou ambici neměl. Chtěl, jak z textu vyplývá, přispět k diskuzi o moderních dějinách této země a jejich souvislostech. Přitom se mu podařilo zaujmout i čtenáře „neodborníka“, protože nabízí přímý pohled na život a události doby, kterou si miliony lidí ještě velmi dobře pamatují. Kniha vychází v koedici s Pražskou vydavatelskou společností. Vzpomínky a úvahy dlouholetého vysokého funkcionáře Komunistické strany Československa a předsedy československé vlády přinášejí osobní svědectví, jakých není v naší současné politické literatuře mnoh…o. Historik si nad tímto textem opraví či potvrdí svá zkoumání, pamětník připomene vlastní život s jeho světlými i temnými stránkami, mladý zájemce o historii objeví pohled přímého účastníka událostí, které pomalu přikrývá čas. Jedno je však nejdůležitější – autor se rozhodl veřejně popsat svůj dlouhý politický život, své postoje a stanoviska ve složitých poměrech poválečného Československa a neskrývat se při tom za anonymní stranické a státní dokumenty, za „kolektivní“ hlas doby. Tím se také veřejně hlásí ke své odpovědnosti za vlastní kroky a rozhodnutí. Paměti politiků nejsou zpravidla vědeckými dokumenty. Osobní sympatie a antipatie, hořkost i hrdost, touha po uznání i obava ze zlomyslných dezinterpretací vždy provázejí podobné knihy. Text Lubomíra Štrougala má však v našich podmínkách ještě jednu zvláštnost – zčásti nahrazuje nepochopitelně chybějící vědecky zpracované monografie předních představitelů Československa po r. 1948. Autor však podobnou ambici neměl. Chtěl, jak z textu vyplývá, přispět k diskuzi o moderních dějinách této země a jejich souvislostech. Přitom se mu podařilo zaujmout i čtenáře „neodborníka“, protože nabízí přímý pohled na život a události doby, kterou si miliony lidí ještě velmi dobře pamatují. Kniha vychází v koedici s Pražskou vydavatelskou společností.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.

Další varianty

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.	~~299 Kč~~

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	363 s., [16] l. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074250261
ISBN:	9788074250262
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 7. 2026 9:27
Číslo položky:	1835885

O autorovi

Lubomír Štrougal

Lubomír Štrougal je bývalý komunistický politik, ministr zemědělství a ministr vnitra a pozdější československý premiér v letech 1970–1988. Lubomír Štrougal pochází z levicově orientované rodiny. Jeho otec, zaměstnanec cementárny, zakládal organizaci Komunistické strany Československa ve Veselí nad Lužnicí, během druhé světové války byl vězněn za odbojovou činnost a zahynul při bombardování berlínské věznice Plötzensee. Po válce absolvoval Lubomír Štrougal Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde získal akademický titul JUDr. Již od roku 1948 pracoval v krajském vedení KSČ v Českých Budějovicích, od roku 1957 jako vedoucí tajemník Krajského výboru KSČ pro Českobudějovický kraj. V roce 1958 byl zvolen do Ústředního výboru KSČ . V období od 6. března 1959 do 23. června 1961 působil jako ministr zemědělství v československé vládě, důležitější však byla doba od 23. června 1961 do 23. dubna 1965 ve funkci ministra vnitra. V komunistickém režimu se jednalo o klíčové ministerstvo; předpokládá se, že tam Lubomír Štrougal získal důležité kontakty v bezpečnostních složkách, které mu pomohly v další kariéře. Ve funkci ministra vnitra se mj. účastnil zatčení svého předchůdce Rudolfa Baráka přímo prezidentem Antonínem Novotným a inscenování „nálezu“ nacistických dokumentů v Černém jezeře na Šumavě. Po sovětské okupaci v roce 1968 řídil jako místopředseda vládu v době, kterou premiér Oldřich Černík trávil nedobrovolně na jednáních se sovětským vedením v Moskvě. Štrougal odmítl pozici ve zrádcovské vládě, kterou se snažil sestavit Alois Indra – kabinet pod jeho vedením se naopak alespoň slovně profiloval jako odpůrce okupace. Po příchodu Gustáva Husáka do čela KSČ Štrougal obrátil, přijal post v Husákově novém prosovětském vedení a stal se jedním z hlavních představitelů politik...

Více od autora