Knihy
Sport
Gymnastika a jóga
Miroslav Tyrš
Památník 9. sletu všesokolského [v Praze]

Miroslav Tyrš
Památník 9. sletu všesokolského [v Praze] : Poř. na oslavu 100. narozenin Dr. Miroslava Tyrše za účasti svazu Slovanské sokolstvo

1933 | Nakladatelství Československá obec sokolská

IX. slet se stal oslavou 100. výročí narození dr. M. Tyrše, sletová scéna měla název "Tyršův sen". Uskutečnil se rozestavný běh z devíti míst vlasti, zimní sletové hry, středoškolské hry, obecný závod slovanského sokolstva, četné kulturní programy, sportovní a osvětové soutěže. Cvičenců přijelo 190 tisíc, diváků se zúč…astnilo přes milion, konaly se tři průvody se 100000 účastníky. Sletový plakát vytvořil Max Švabinský.

Sborník věnovaný přípravám a průběhu sletu sestavený z příspěvků jeho účastníků a organizátorů a doplněný řadou fotografií. IX. slet se stal oslavou 100. výročí narození dr. M. Tyrše, sletová scéna měla název "Tyršův sen". Uskutečnil se rozestavný běh z devíti míst vlasti, zimní sletové hry, středoškolské hry, obecný závod… slovanského sokolstva, četné kulturní programy, sportovní a osvětové soutěže. Cvičenců přijelo 190 tisíc, diváků se zúčastnilo přes milion, konaly se tři průvody se 100000 účastníky. Sletový plakát vytvořil Max Švabinský.

Sborník věnovaný přípravám a průběhu sletu sestavený z příspěvků jeho účastníků a organizátorů a doplněný řadou fotografií.

Stav

Dobrý

desky s oděrkami

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, desky s oděrkami
Vazba:	pevná
Počet stran:	320
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 1. 2025 12:54
Číslo položky:	1102469

O autorovi

Miroslav Tyrš

Miroslav Tyrš byl český národní obrozenec německého původu, kritik, historik umění, estetik a univerzitní pedagog. Podílel se na vzniku organizovaného tělocvičného hnutí v Čechách, zejména na založení Sokola, a je autorem českého tělocvičného názvosloví. Narodil se v sudetoněmecké rodině lázeňského a panského lékaře MUDr. Jana Vincence Tirsche na děčínském zámku. Jeho dědeček z otcovy strany – zedník Karel Tirsch – pocházel z Krbice , německojazyčné, dnes již zaniklé obce. Matka Vincencie Tirschová, rozená Kirschbaumová, i otec pocházeli z Čech, ale mluvili německy. Rodina žila v Děčíně pouhé čtyři roky, protože v roce 1836 se otec nakazil tuberkulózou a odešel s rodinou k příbuzným do Döblingu u Vídně, kde ještě téhož roku zemřel. Matka se synem se uchýlila k příbuzným do Kropáčovy Vrutice na Mladoboleslavsku, ale v roce 1838 zde zemřela. Od šesti let byl vychováván v české vlastenecké rodině strýce z matčiny strany v Kropáčově Vrutici, později ve Stránově. V roce 1841 se přestěhoval do Prahy ke strýci Antonínu Kirschbaumovi a začal studovat. Zprvu na dvoutřídní triviální škole u Maltézů, pokračoval na malostranském gymnáziu. Zde se začal zajímat o studium antické kultury. Od dětství měl chatrné zdraví, a proto na radu svého lékaře začal v Praze cvičit. Navštěvoval tělocvičný ústav Schmidtův a později ústav Jana Malýpetra. Mladého Tyrše, tehdy šestnáctiletého, velice ovlivnila jednak revoluce v roce 1848, jednak humanitní studijní orientace, a proto se rozhodl přestoupit na tehdy nejlepší střední školu klasického zaměření, na akademické gymnázium, které bylo mimo jiné i díky svým prefektům orientováno vlastenecky. Po absolutoriu školy Tyrš odešel studovat na přání příbuzných na právnickou fakultu Karlovy univerzity. Práva jej nebavila, a proto přestoupil na filozofickou fak...

Více od autora