Knihy
Cizojazyčné
Slovensky
Ján Kollár
Pamäti z mladších rokov života

Ján Kollár
Pamäti z mladších rokov života : O dobrých vlastnostiach národa slovanského : O literárnej vzájomnosti

1972 | Nakladatelství Tatran

Túto autobiografickú prácu Kollár napísal v rokoch 1836-42, teda už ako zrelý človek a umelec, ktorého básnicke dielo bolo už uzavreté. Vyšla až po autorovej smrti v r. 1862.
V pamätiach Kollár veľmi živo a pútavo vyrozprával svoje spomienky na rodný kraj, na detstvo, na rodinné prostredie, na štúdiá v Kremnici, Ban…skej Bystrici, Bratislave a Jene. Pamäti sú, ako sa Kollár sám vyjadril, „obrazom školského a akademického života“ jeho čias. Z Kollárových pamätí sa veľa dozvieme aj o vtedajších kultúrnych a spoločenských pomeroch slovenských miest. Významná je aj tá časť, kde Kollár hovorí o svojej láske k Friederike Schmidtovej, dcére farára z blízkej obce Lobeda, o búrlivej wartburskej slávnosti na 30ročnú pamiatku reformácie.

Do výberu z Kollárových próz sme zaradili aj tzv. „dvoje kázaní“, známe pod názvom „O dobrých vlastnostiach slovanského národa“ a rozpravu „O literárnej vzájomnosti medzi rozličnými kmeňmi a nárečiami slovanského národa“. Túto autobiografickú prácu Kollár napísal v rokoch 1836-42, teda už ako zrelý človek a umelec, ktorého básnicke dielo bolo už uzavreté. Vyšla až po autorovej smrti v r. 1862.
V pamätiach Kollár veľ…mi živo a pútavo vyrozprával svoje spomienky na rodný kraj, na detstvo, na rodinné prostredie, na štúdiá v Kremnici, Banskej Bystrici, Bratislave a Jene. Pamäti sú, ako sa Kollár sám vyjadril, „obrazom školského a akademického života“ jeho čias. Z Kollárových pamätí sa veľa dozvieme aj o vtedajších kultúrnych a spoločenských pomeroch slovenských miest. Významná je aj tá časť, kde Kollár hovorí o svojej láske k Friederike Schmidtovej, dcére farára z blízkej obce Lobeda, o búrlivej wartburskej slávnosti na 30ročnú pamiatku reformácie.

Do výberu z Kollárových próz sme zaradili aj tzv. „dvoje kázaní“, známe pod názvom „O dobrých vlastnostiach slovanského národa“ a rozpravu „O literárnej vzájomnosti medzi rozličnými kmeňmi a nárečiami slovanského národa“.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	362
Jazyk:	slovensky
Edice:	Hviezdoslavova knižnica, 211. svazek ed. 211. svazek ed. Hviezdoslavova Knižnice
Vydání:	1. vyd. (v teto edícii)
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	26. 1. 2021 11:40
Číslo položky:	146838

O autorovi

Ján Kollár

Ján Kollár, někdy také Jan Kollár , byl básník, jazykovědec, historik a evangelický duchovní slovenského původu, píšící česky, významná osobnost českého národního obrození a slovenského národního obrození, propagátor ideje slovanské vzájemnosti panslavismu. Psal i pod pseudonymem Čechobratr Protištúrsky. Ján Kollár pocházel z venkovského zemědělsko-řemeslnického rodu. Jeho otec Matěj byl zemědělec a řezník, v obci často volený rychtářem nebo notářem. Místní školu vychodil v |Mošovcích, projevoval literární a výtvarné zájmy, zejména k řezbářství. Nižší gymnázium vystudoval v letech 1806–1809 v Kremnici, ale před vstupem do vyššího ročníku ho otec roku 1809 povolal domů, aby pracoval v rodinném hospodářství, a dal ho do učení na řezníka. To však mladého Jána Kollára nebavilo, a tak odešel z domova k bratranci, učiteli Jánu Kollárovi do Slovenského Pravna. Krátce pak učil v rodné obci V letech 1810–1812 studoval na gymnáziu v Banské Bystrici, kde měl na jeho literární vkus a vývoj vliv tamní rektor Paulus Magda. Roku 1812 odešel na evangelické filozoficko-teologické lyceum do Prešpurku, kde studoval až do roku 1815. Učil se tam řečtinu, četl latinské a německé klasiky a moderní evropskou literaturu. Odkázán na vlastní obživu, vedl o prázdninách roku 1813 tamní sirotčinec. V letech 1815–1817 působil jako vychovatel, přátelil se s S. Rožnayema četl české a slovenské knihy. Od roku 1817 studoval protestantskou teologii na univerzitě v Jeně . Cestou se seznámil s Josefem Jungmannem. V Jeně poznal Frederiku Wilhelmiou Schmidtovou, dcerou německého pastora, vse svých básních opěvovanou Mínu, do které se zamiloval. V skrytu duše zřejmě doufal, že se Wilhemina stane jeho manželkou, ale její rodiče tomuto vztahu nepřáli. Po studiích roku 1819 Kollár přijal úřad evangelického duchovního v Pešti, kde s přestávkami působil třicet let. V roce 1834 se stal prvním předsedou Spolku milovníků slovenské řeči a literatur...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…