Vlasta Javořická
Otcova vina : (Drama svědomí)

1992 | Nakladatelství Blok

Základem je rodinné drama, kdy otec zabije nevlastního syna, dědice statku, aby zajistil jmění svému vlastnímu dítěti. Přijde však 2. světová válka, která ožebračí venkov a pak kolektivizace, která sedláky zničí. Na hrdinu dolehne vývoj událostí a k vraždě dítěte se přizná - je odsouzen. Jeho vlastní syn, nadaný chlape…c se přes svůj kulacký původ nedostal na studie. Tím, že si veme svedenou dívku a prohlásí se za otce jejího dítěte - vykoupit vinu svého otce. 31.12.1992 Čná. Základem je rodinné drama, kdy otec zabije nevlastního syna, dědice statku, aby zajistil jmění svému vlastnímu dítěti. Přijde však 2. světová válka, která ožebračí venkov a pak kolektivizace, která se…dláky zničí. Na hrdinu dolehne vývoj událostí a k vraždě dítěte se přizná - je odsouzen. Jeho vlastní syn, nadaný chlapec se přes svůj kulacký původ nedostal na studie. Tím, že si veme svedenou dívku a prohlásí se za otce jejího dítěte - vykoupit vinu svého otce. 31.12.1992 Čná.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	147
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070290773
ISBN:	9788070290774
Vydání:	1
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	1. 11. 2019 13:38
Číslo položky:	75836

O autorovi

Vlasta Javořická

Vlasta Javořická, vlastním jménem Marie Barešová, provdaná Zezulková byla česká spisovatelka, autorka velkého počtu románů a povídek z venkova, jejichž osou jsou především milostné příběhy. Vlasta Javořická pocházela z lékařské rodiny. V jednadvaceti letech se provdala za Františka Zezulku, účetního místní továrny na masné výrobky a vychovala šest dětí . Roku 1912 se s manželem přestěhovala do Tišnova, ale po neúspěšném manželově pokusu založit si zde vlastní podnik se v roce 1916 vrátila zpět do Studené a své rodiště již opouštěla jen výjimečně. Prvotinou Vlasty Javořické byla povídka Splněná tužba, která vyšla roku 1915 v Brněnských ilustrovaných listech, poté publikovala v celé řadě katolických kalendářů a regionálních periodik, později i v celostátních listech vydávaných Československou stranou lidovou (například v deníku Lidová demokracie a brzy začala vydávat i knihy. Psala romány pro dospělé i pro mládež, veršované pohádky, povídky i rozsáhlé vesnické kroniky a v období první republiky patřila k nejoblíbenějším autorům čteným na vesnici. Příjmení svého literárního pseudonymu si zvolila podle hory Javořice, ležící přibližně pět kilometrů severovýchodně od rodné Studené, křestní jméno Vlasta znamenalo práci pro vlast. Po podepsání Mnichovské dohody napsala Javořická dopis Stalinovi, v němž se vyznala ze zklamání z toho, že Sovětský svaz Československu nepomohl: „Zvedám svůj hlas k Tobě, Staline, a volám Tě z dřímoty k výčitkám a k soudu!... A tak zrazeni všemi a opuštěni od všech, vydáni napospas nesmírné titánské přesile, jsme se museli vzdát... Veliký Staline, ukázal jsi se malým! Ze všech spojenců zůstal nám pouze jediný, starý a spravedlivý Bůh“. Zřejmě proto byla po německé okupaci její díla vydávána omezeně a od roku 1946 již vůbec ne. Po roce 1948 ji komunisté dokonce jako vesnickou bohačku při...

Více od autora