Vjačeslav Michajlovič Molotov
Otázky zahraniční politiky - řeči a projevy - duben 1945 - červenec 1948

Vjačeslav Michajlovič Molotov

Vjačeslav Michajlovič Molotov byl dlouholetý přední činitel KSSS a SSSR, stal se blízkým spolupracovníkem V. I. Lenina i J. V. Stalina. Díky svému příjmení a pro svoji tvrdost měl přezdívku „Stalinovo kladivo“. Pocházel z aristokratické rodiny a narodil se jako Vjačeslav Michajlovič Skrjabin , jeho strýc byl skladatel a klavírista Alexandr Nikolajevič Skrjabin. Už jako šestnáctiletý student gymnázia v Kazani se nadchl pro revoluční ideály a roku 1906 vstoupil do bolševické frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany. Roku 1917 se podílel na říjnové revoluci, v letech 1920–1921 byl tajemníkem ÚV KS Ukrajiny. V letech 1921–1930 působil jako tajemník ÚV, od roku 1926 člen politbyra a v letech 1930–1941 předseda rady lidových komisařů, poté byl v letech 1941–1957 náměstkem předsedy rady lidových komisařů či ministrů; zároveň v letech 1939–1949 a 1953–1956 působil jako lidový komisař zahraničí. 23. srpna 1939 v Moskvě podepsal s Joachimem von Ribbentropem smlouvu o neútočení a rozdělení sfér vlivu mezi Německem a SSSR, tzv. Pakt Molotov–Ribbentrop. Patřil k hlavním strůjcům masového teroru a represí, vynikal krutostí a zároveň se Stalina tak bál, že se neodvážil ozvat ani proti zatčení své ženy v roce 1949. V roce 1957 vystoupil proti N. S. Chruščovovi, byl vyloučen z vedení a nařčen z příslušnosti k protistranické skupině. Stal se velvyslancem v Mongolsku a později pracoval jako stálý představitel SSSR u MAAE ve Vídni . Po XXII. sjezdu KSSS byl vyloučen ze strany pro „aktivní účast na masových represích“, roku 1984 byl však znovu přijat s přímým souhlasem tehdejšího generálního tajemníka K. U. Černěnka. Citát: „Svůj úkol jsem jako ministr zahraničí viděl v co možná největším rozšíření hranic naší vlasti. A zdá se, že jsme se společně se Stalinem s tímto úkolem nevypořádali špatně.“ V letech 1938–1957 nesl...