Knihy
Historie
Česká a Slovenská historie
Ján Mlynárik
Osud banderovců a tragédie řeckokatolické církv...

Ján Mlynárik
Osud banderovců a tragédie řeckokatolické církve

2005 | Nakladatelství Libri

Autor začleňuje banderovce do širokého proudu bojovníků za národní osvobození Ukrajiny - od středověku do současnosti. Jejich boj považuje tudíž za součást spravedlivého odporu utlačovaného národa, za boj proti totalitě a komunistické porobě. Jádro práce tvoří dějiny ozborojených složek ukrajinských nacionalistů a jeji…ch poslední boje v letech 1946 - 1947, kdy se pokoušeli přejít přes území ČSR do Rakouska a Bavorska. Součástí výkladu jsou také osudy příslušníků řecko-katolické církve, která byla obviněna ze spolupráce s banderovci a postupně zlikvidována. Autor začleňuje banderovce do širokého proudu bojovníků za národní osvobození Ukrajiny - od středověku do současnosti. Jejich boj považuje tudíž za součást spravedlivého odporu utlačovaného národa, za… boj proti totalitě a komunistické porobě. Jádro práce tvoří dějiny ozborojených složek ukrajinských nacionalistů a jejich poslední boje v letech 1946 - 1947, kdy se pokoušeli přejít přes území ČSR do Rakouska a Bavorska. Součástí výkladu jsou také osudy příslušníků řecko-katolické církve, která byla obviněna ze spolupráce s banderovci a postupně zlikvidována.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	95
Jazyk:	česky
ISBN10:	807277204X
ISBN:	9788072772049
Edice:	12. svazek ed. 12. svazek ed. Otazníky našich dějin
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 8. 2025 8:6
Číslo položky:	1332247

O autorovi

Ján Mlynárik

Ján Mlynárik byl český a slovenský historik a vysokoškolský pedagog, za normalizace signatář Charty 77, po sametové revoluci československý politik, poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Verejnosť proti násiliu, později za ODÚ-VPN. Narodil se v rodině kováře. Absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v roce 1957 a poté učil historii na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V 60. letech patřil mezi reformní komunisty. Antonín Novotný ho v roce 1964 pokáral za jeho názory. Spory ale měl i s Gustávem Husákem, který ho označil za čechoslovakistu, na což Mlynárik reagoval s tím, že je proti všem extrémistickým -ismům, čechoslovakismu i separatismu. Zároveň ale ve veřejných debatách v druhé polovině 60. let obhajoval první československou republiku pro její demokratický charakter, čímž se dostal do sporu s některými národovecky orientovanými slovenskými veřejnými činiteli . Na jaře 1968 pak kritizoval výroky komunistických slovenských zastánců federalizace jako Vladimír Mináč, kteří snižovali význam demokratizačního hnutí. Po roce 1968 musel odejít z vysoké školy. Byl vyloučen z KSČ a do roku 1981 pracoval jako kulisák v Národním divadle v Praze a později jako topič v pražské kavárně Slavia. Mezi prvními podepsal Chartu 77. Patřil mezi nepočetné signatáře Charty z řad Slováků, sám ale žil v Praze. V 50. a 60. letech se zabýval především historií sociálních zápasů na Slovensku v meziválečném období . Od 70. let se věnoval problematice odsunu německého obyvatelstva z ČSR, historií česko-slovenských vztahů a osobností M. R. Štefánika . V roce 1981 byl na třináct měsíců uvězněn a pak vypovězen do Spolkové republiky Německo. V Mnichově pracoval n...

Více od autora