Rudolf Šrámek-Hušek
Ostrovy bílých perutí

1943 | Nakladatelství Orbis

U naší přírodopisné beletrie jsme již jaksi zvyklí na to, že se její děje odehrávají v krajinách málo obydlených nebo od lidí úplně opuštěných.

„Ostrov bílých perutí“ od profesora Rudolfa Šrámka-Huška nás však zavádí do kraje velmi intensivního polního hospodářství a hustě lidmi obydleného, do „zlatého pruhu“ ze…mě České, a ukazuje, že původní příroda, byť na malé kousky země omezená, je i zde krásná a divoká, že si zde žije každý jedinec po svém a celek se pomalu přizpůsobuje poměrům zcela volně a bujně, jako na velikých, lidmi nedotčených plochách divočiny.

Životní příběh racka, který je hrdinou této historie, je barvitě a hlavně věrně vylíčen podle nejnovějších ornithologických výzkumů, které odstraňují tak mnohý otazník ze života našeho stěhovavého ptactva, zvláště pak tak dobrých letounů a tuláků, jako jsou rackové.

Profesor Šrámek-Hušek líčí ve dvaceti kapitolách život racčího samce od vajíčka a proklubání na svět a provází ho na jeho dětských výletech všemi příhodami a nehodami po rodné zátoce, pak po celém rybníce, na chlapeckých výletech po okolním kraji, a barvitě líčí, jak s rostoucími schopnostmi letu a s vyvinujícími se orientačními pudy se z našeho hrdiny pomalu stává světoobčan, který se umí všude přizpůsobit a všude uživit. S rostoucími schopnostmi se také v něm ozývá z počátku slabě, ale později velmi naléhavě stěhovavý rodový pud. Toto líčení je podloženo jednak důkladnými osobními znalostmi a dlouholetým pozorováním autorovým, jednak vědeckými výsledky mnohaleté práce celé ornithologické společnosti české a její kroužkovací akce. Jistě i pro laiky, kteří věří, že všichni naši rackové táhnou každým podzimem k jihu, bude velkým překvapením vědecky zjištěný fakt, že velká jejich část táhne s podzimem k severu.

Po zimních toulkách našeho hrdiny popisuje tato knížka velmi věrně, jak s vracejícím se jarem vrací se také touha po rodném kraji a jak s návratem domů začínají starosti mládeneckého roku — ústrky a tuláctví mladého jedince bez rodiny. Konečně nám autor vypoví také radostnou idylu racčí lásky a založení vlastní rodiny.

Knížku doprovází serie fotografií Bedřicha hraběte Kinského, svědčících o velké péči a lásce a doličujících do nejmenších podrobností jak kraj, v kterém se děj odehrává, tak i intimnosti ze života racků. Nakladatelství Orbis dalo knížku vyzdobiti v textu šestnácti perokresbami Jiřího Židlického, které dopovídají to, co není zachyceno fotograficky. Svým celým pojetím a láskou, se kterou je psána a vyprávěna, vymyká se tato knížka daleko z rámce obvyklé ochranářské a přírodovědecké beletrie. U naší přírodopisné beletrie jsme již jaksi zvyklí na to, že se její děje odehrávají v krajinách málo obydlených nebo od lidí úplně opuštěných.

„Ostrov bílých perutí“ od profesora Rudolfa Šrámk…a-Huška nás však zavádí do kraje velmi intensivního polního hospodářství a hustě lidmi obydleného, do „zlatého pruhu“ země České, a ukazuje, že původní příroda, byť na malé kousky země omezená, je i zde krásná a divoká, že si zde žije každý jedinec po svém a celek se pomalu přizpůsobuje poměrům zcela volně a bujně, jako na velikých, lidmi nedotčených plochách divočiny.

Životní příběh racka, který je hrdinou této historie, je barvitě a hlavně věrně vylíčen podle nejnovějších ornithologických výzkumů, které odstraňují tak mnohý otazník ze života našeho stěhovavého ptactva, zvláště pak tak dobrých letounů a tuláků, jako jsou rackové.

Profesor Šrámek-Hušek líčí ve dvaceti kapitolách život racčího samce od vajíčka a proklubání na svět a provází ho na jeho dětských výletech všemi příhodami a nehodami po rodné zátoce, pak po celém rybníce, na chlapeckých výletech po okolním kraji, a barvitě líčí, jak s rostoucími schopnostmi letu a s vyvinujícími se orientačními pudy se z našeho hrdiny pomalu stává světoobčan, který se umí všude přizpůsobit a všude uživit. S rostoucími schopnostmi se také v něm ozývá z počátku slabě, ale později velmi naléhavě stěhovavý rodový pud. Toto líčení je podloženo jednak důkladnými osobními znalostmi a dlouholetým pozorováním autorovým, jednak vědeckými výsledky mnohaleté práce celé ornithologické společnosti české a její kroužkovací akce. Jistě i pro laiky, kteří věří, že všichni naši rackové táhnou každým podzimem k jihu, bude velkým překvapením vědecky zjištěný fakt, že velká jejich část táhne s podzimem k severu.

Po zimních toulkách našeho hrdiny popisuje tato knížka velmi věrně, jak s vracejícím se jarem vrací se také touha po rodném kraji a jak s návratem domů začínají starosti mládeneckého roku — ústrky a tuláctví mladého jedince bez rodiny. Konečně nám autor vypoví také radostnou idylu racčí lásky a založení vlastní rodiny.

Knížku doprovází serie fotografií Bedřicha hraběte Kinského, svědčících o velké péči a lásce a doličujících do nejmenších podrobností jak kraj, v kterém se děj odehrává, tak i intimnosti ze života racků. Nakladatelství Orbis dalo knížku vyzdobiti v textu šestnácti perokresbami Jiřího Židlického, které dopovídají to, co není zachyceno fotograficky. Svým celým pojetím a láskou, se kterou je psána a vyprávěna, vymyká se tato knížka daleko z rámce obvyklé ochranářské a přírodovědecké beletrie.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka J. Bohuslav
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	93, [14] obr. příl
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jiří Židlický, Rudolf Šrámek-Hušek, Bedřich Karel Kinský
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 4. 2022 17:28
Číslo položky:	310835

O autorovi

Rudolf Šrámek-Hušek

Rudolf Šrámek se narodil 14. února 1907 v Mladé Boleslavi. Protože pocházel z chudého prostředí, musel po gymnaziálních studiích v Pardubicích dva roky pracovat na poště. Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze zaujal zoologa prof. K. Schäfernu a stal se jeho žákem, což určilo i další zaměření mladého vědce na hydrobiologii. V roce 1933 složil zkoušky státní, ale plánovanou zkoušku rigorózní se mu především z existenčních důvodů složit nepodařilo. Studium končil v letech hospodářské krize a byl rád, že po odsloužení vojenské povinnosti získal učitelské místo, což tehdy nebylo nic výjimečného. Dlouho působil jako výpomocný učitel na měšťankách, nedařilo se mu příliš i z toho důvodu, že onemocněl tuberkulózou. Aby získal definitivu, musel si doplnit aprobaci o češtinu a dějepis, před válkou pak učil na reálném gymnáziu v Čáslavi. Díky své výzkumné práci, v níž neustal ani při výuce na školách, se vypracoval na předního českého znalce perlooček a buchanek. Po zrušení gymnázia v roce 1943 i proto získal místo hydrobiologa v nově zřízené biologické laboratoři Státního ústavu vodohospodářského v Praze-Podbabě. Za okupace se mu podařilo založit hydrobiologickou stanici v Bohdanči u Pardubic, která byla bohužel po válce zlikvidována. Doktorát z přírodních věd získal až v roce 1945. V roce 1947 se habilitoval z hydrobiologie na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT v Praze. Chtěl se však plně věnovat svému výzkumu, a na to potřeboval být poblíž prostředí, které ho zajímalo, blízko rybníků. V roce 1950 se tudíž přestěhoval do Sedlice u Blatné a v letech 1951–1958 zde vedl nově zřízenou biologickou stanici, součást Ústředního ústavu biologického. Stanici, později přemístěnou do Třeboně, převzala po svém vzniku Československá akademie věd. Na přerušenou vysokoškolskou kariéru navázal Šrámek-Hušek jako externista až po šesti letech, když začal přednášet na Biologické fakultě UK v Praze. N...

Více od autora