Knihy
Beletrie
Francouzská literatura
Anatole France
Ostrov tučňáků ; Vzpoura andělů

Anatole France
Ostrov tučňáků ; Vzpoura andělů

1977 | Nakladatelství Odeon

Ostrov tučňáků byl parodií a satirou na kdeco v – soudobé, minulé, a dokonce budoucí společnosti, zejména francouzské. „Tučňáci“ jsou vlastně Francouzi. Vznikli jednoduše: zbožný a ctihodný mnich Mael ztroskotal ďábelským řízením na jakémsi arktickém ostrově. Po všech strastech bezmála slepý a hluchý nepodléhá nicméně …svému trudnému osudu a jme se hledat lidi. Nevěřící, které by mohl obrátit na víru křesťanskou. Ve své nevidomosti považuje právě tučňáky za pohany, jejichž duše je nutno spasit.

Příprava vzpoury andělů proti nesmyslné vládě boha je fabulí pro vytváření autorova satirického pohledu na společenskou situaci a řád své doby.
Přitažlivost děje, odehrávajícího se jak na zemi, tak ve vesmíru, je zvyšována řadou vtipných scén a zápletek. Přes důmyslné přípravy však vzbouřenci neuchopí moc do svých rukou, protože Satan v posledním okamžiku vzpouru odvolá z obavy, že by se z vítězů mohli stát stejní uzurpátoři a utlačovatelé, jako byli bývalí mocipáni. Je to projev určité skepse, charakteristické pro předválečné autorovy tvorby, ale dílo nenechá nikoho na pochybách o jeho sympatii k revolucionářům a ke všemu, co je namířeno proti tyranii a bezpráví. Těžiště díla je v duchaplnosti a myšlenkovém bohatství. Ostrov tučňáků byl parodií a satirou na kdeco v – soudobé, minulé, a dokonce budoucí společnosti, zejména francouzské. „Tučňáci“ jsou vlastně Francouzi. Vznikli jednoduše: zbožný a ctihodný mnich Mael… ztroskotal ďábelským řízením na jakémsi arktickém ostrově. Po všech strastech bezmála slepý a hluchý nepodléhá nicméně svému trudnému osudu a jme se hledat lidi. Nevěřící, které by mohl obrátit na víru křesťanskou. Ve své nevidomosti považuje právě tučňáky za pohany, jejichž duše je nutno spasit.

Příprava vzpoury andělů proti nesmyslné vládě boha je fabulí pro vytváření autorova satirického pohledu na společenskou situaci a řád své doby.
Přitažlivost děje, odehrávajícího se jak na zemi, tak ve vesmíru, je zvyšována řadou vtipných scén a zápletek. Přes důmyslné přípravy však vzbouřenci neuchopí moc do svých rukou, protože Satan v posledním okamžiku vzpouru odvolá z obavy, že by se z vítězů mohli stát stejní uzurpátoři a utlačovatelé, jako byli bývalí mocipáni. Je to projev určité skepse, charakteristické pro předválečné autorovy tvorby, ale dílo nenechá nikoho na pochybách o jeho sympatii k revolucionářům a ke všemu, co je namířeno proti tyranii a bezpráví. Těžiště díla je v duchaplnosti a myšlenkovém bohatství.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce špinavá obálka, lehce zašlá obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý lehce špinavá obálka, lehce zašlá obálka	Skladem pro e-shop	39 Kč
	Stav Dobrý razítko, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 15 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce špinavá obálka, lehce zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	446
Jazyk:	česky
Překladatel:	Radovan Krátký, Jaroslava Vobrubová-Koutecká
Edice:	Galerie klasiků
Vydání:	Vydání Ostrova tučňáků v Odeonu čtvrté a Vzpoury andělů v Odeonu první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 3. 2025 12:1
Číslo položky:	1189025

O autorovi

Anatole France

Anatole France, vlastním jménem Jacques-François-Anatole Thibault, byl francouzský básník a prozaik, literární kritik a esejista, humanistický filozof, pokračovatel racionalistických tradic renesance a osvícenství, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1921. Bývá často označován za posledního velkého spisovatele 19. století a prvního velkého spisovatele 20. století. Anatole France se narodil roku 1844 jako syn pařížského kupce a antikváře. Získal důkladné klasické vzdělání na Collége Stanislas a v letech 1876 až 1890 působil jako pomocný knihovník v Senátu. Roku 1877 se oženil, ale jeho manželství skončilo roku 1892 rozvodem. France totiž od konce 80. let udržoval úzký vztah s paní Armand de Caillavet , která významně přispěla k úspěchu jeho umělecké kariéry, neboť ho učinila středem svého salónu, nabádala ho ke spisovatelské činnosti, připravila mu půdu pro přijetí do Francouzské akademie roku 1896 a umožnila mu ve své společnosti cestovat po Francii, Itálii, Sicílii, Řecku a Malé Asii. Svou literární činnost zahájil France jako mladý parnasistní básník oddaný kultu scientismu a píšící verše s antickou tematikou a s tematikou srážky antiky a křesťanství. Později se stává představitelem impresionistické literární kritiky, odmítá Zolův naturalismus i nesrozumitelnost symbolismu, uznává především klasiky a hlásí se ke konzervatismu . Avšak už koncem 80. let se začal zajímat o problematiku současnosti, dával průchod svému ateistickému zaměření a začíná se měnit v příznivce anarchistických a socialistických myšlenek. V letech 1883–1896 psal čtrnáctidenní kroniky do Le Globé a do L'Univers ilustré a v letech 1886–1893 působí jako literární kritik v deníku Le Temps. Anatole France začal postupně dosahovat širokého ohlasu u čtenářské obce jednak vynikající jazykovou úrovní, jednak vtipem, duchaplností, říznou ironií a aforistickým laděním svých děl a stal se známým spisovatelem s f...

Více od autora