Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Politologie
Eva Kantůrková
Osmašedesátý očima tří generací

Eva Kantůrková: Osmašedesátý očima tří generací

Eva Kantůrková, Robert Kvaček, Jaroslav Šedivý, Jan Rychlík, Ivan Hanousek, Dušan Kováč, Ivan Hoffman, Jaroslav Kohout, Martin Kučera, Milan Kruml, Jan Tesař, Vit Smetana, Jan Mervart, Jean-Philippe Namont, Jana Kohnová, Jan Krajčirovič, Jiří Šíma, Sláva Volný, Jiří Verner, Jiří Sekera, Vladimír Brabec, Jana Půlpánová, Jan Příbaň, Filip Láb, Alena Lábová, Eva Klausnerová, Lukáš Jiříček, Eva Irmanová, Stanislav Holubec, Klára Hamanaka
Osmašedesátý očima tří generací : fakta - úvahy - názory : kolektivní monografie

2018 | Nakladatelství Syndikát novinářů České republiky - Klub novinářů Pražského jara Klub novinářů Pražského jara '68

Kolektivní a historická monografie vydaná širokým okruhem autorů s lektorem prof. PhDr. Janem Rychlíkem, DrSc., se zabývá podrobně českým jarem 1968 včetně bohaté fotografické přílohy a karikaturami v dobovém tisku. Záběr publikace je široký: od zrodu První republiky, přes mezinárodní politiku, práci médií, vzpomínky a… názory až kJaroslav Kohout, Jan Mervart, Jana Kohnová, Milan Kruml, Martin Kučera, Jean - Philippe Namont, Jiří Sekera, Vít Smetana, Jan Šima, Jan Tesař & Jiří Verner Kolektivní a historická monografie vydaná širokým okruhem autorů s lektorem prof. PhDr. Janem Rychlíkem, DrSc., se zabývá podrobně českým jarem 1968 včetně bohaté fotografické přílohy a karikaturami v… dobovém tisku. Záběr publikace je široký: od zrodu První republiky, přes mezinárodní politiku, práci médií, vzpomínky a názory až kJaroslav Kohout, Jan Mervart, Jana Kohnová, Milan Kruml, Martin Kučera, Jean - Philippe Namont, Jiří Sekera, Vít Smetana, Jan Šima, Jan Tesař & Jiří Verner

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	361
Jazyk:	česky , slovensky
ISBN10:	8027028213
ISBN:	9788027028214
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 4. 2025 11:33
Číslo položky:	1215827

O autorech

Robert Kvaček

Robert Kvaček je český historik specializující se na období 19. a 20. století. Mezi jeho přední zájmy patří dějiny diplomacie mezi světovými válkami a v období 2. světové války a kulturní dějiny konce 19. a počátku 20. století. Působil na českých univerzitách a pořádal přednášky pro veřejnost, jeho publikační činnost mu vynesla několikanásobné ocenění Cenou Egona Erwina Kische za literaturu faktu. Je ženatý a má jednoho syna. Žije v Jičíně, je členem Česko-slovenské komise historiků. Robert Kvaček se narodil ve vesnici Dvorce u Jičína. V září 1945 přestoupil z jičínské reálky na jičínské Lepařovo gymnázium do tercie a studium ukončil maturitou v roce 1951. Téhož roku byl přijat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Na tento okamžik později vzpomíná: „Když předseda komise … zjistil, že přicházím z ,Lepařova‘, řekl mi, že by mne vzal už kvůli němu. Byl to podle něho ústav, který dbal na úroveň absolventů…“ Ještě během studií na Karlově univerzitě působil jako asistent na Husově Ústavu československých dějin. Po úspěšném absolvování v roce 1956 se plně zapojil do vědecké práce, roku 1967 byl jmenován docentem Karlovy univerzity. V době normalizace mu bylo zakázáno přednášet dějiny 20. století a i tato okolnost podle pamětníků vedla k prohloubení Kvačkova zájmu o 19. století. Titul univerzitního profesora mohl získat až po sametové revoluci. Vedle působení na Karlově univerzitě se podílel na vzdělávání studentů na FAMU a DAMU a v neposlední řadě zasáhl řadu studentů Technické univerzity v Liberci, kde stále vyučuje na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické. Robert Kvaček je členem řady vědeckých společností , je rovněž členem literárních organizací , podílel se na tvorbě učebnic dějepisu pro základní školy, podporuje různé vzdělávací...

Více od autora

Eva Kantůrková

Eva Kantůrková je česká prozaička a scenáristka. V 80. letech byla signatářkou a mluvčí Charty 77. Pochází z literárně založené rodiny – otec Jiří Síla byl komunistický novinář a matka Bohumila spisovatelka. Má dva syny z prvního manželství s Janem Šternem Ivana Šterna a Jana Šterna . Po ukončení studia filosofie a historie na Filosofické fakultě Karlovy univerzity v roce 1956 pracovala do roku 1958 pro Svaz mládeže a do roku 1967 v Čs. ústředí knižní kultury; poté se věnovala literatuře. Byla členkou KSČ a angažovala se během pražského jara; v roce 1970 ze strany vystoupila, ocitla se na seznamu zakázaných autorů a publikovala jen v samizdatu a exilových nakladatelstvích. Podepsala Chartu 77, jíž byla od 6. ledna 1985 do 7. ledna 1986 mluvčí, a i jinak se společně s druhým manželem Jiřím Kantůrkem angažovala v disentu. Od 6. května 1981 do 22. března 1982 byla vězněna za podvracení republiky. Aktivně se podílela na vzniku Občanského fóra, v letech 1990–1992 byla poslankyní České národní rady a členkou jejího předsednictva. V letech 1994 až 1996 byla předsedkyní Obce spisovatelů. V rozmezí let 1998 až 2000 ředitelovala odboru literatury a knihoven ministerstva kultury. Od 15. května 2003 byla členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Počínaje rokem 2006 byla prezidentkou nově založené Akademie literatury české.

Více od autora