Autor románu se pustil do práce na Orient-expresu teprve tehdy, když důkladně z vlastního názoru poznal jeviště své knihy: Balkán, a především nejnebezpečnější kout těchto horských krajů, Makedonii, území bohaté historií a kulturními hodnotami, porobené tureckými uchvatiteli a konečně rozervané podle zájmů silnějších, zemi, o kterou se doposud přou učenci i politikové. Doolaard líčí mocnou touhu Makedonců po svobodě, drobnou válku proti Turkům, tajné přípravy revoluční a konečně velké povstání ilidenské, v němž se komiti čtvrt roku bránili v horách proti nesmírné přesile vybraného vojska tureckého, a ačkoli podlehli, přece otřásli svědomím Evropy a vynutili si zlepšení svého osudu.
Dějem tohoto románu se táhne historie rodu povstaleckého vojvody, který zahyne se svou četou v rozvalinách hradu kralevice Marka. Jeho dcera Milja chce pomstít vyvražděný rod a poníženou vlast a stane se kurýrkou tajné revoluční organisace Makedonců, družkou jejich vůdce, záhadného Todora Alexandrova. Její pohnutý osud je úzce spjat s chmurnými dějinami komitského hnutí. Ze zástupců komitů a z válečné a revoluční vřavy se tyčí Miljin strýc Kosta, bývalý povstalec, jako ústřední hrdina, poslední svého rodu, všemi opuštěný, a přece velký v bolesti, v radosti i v naději v lepší život. Vášnivá láska k půdě, která mu nedovoluje odejít z vlasti, třeba porobené cizímu panství, činí z něho postavu ztělesňující volání po pokoji a lidskosti.
V Orient-expresu se netlumočí oficiální stanovisko té ani oné strany; mluví tam a jedná lid, jehož zájmů oficiální politika v oné době zpravidla nikde nedbala a jehož touhy a strasti se jí odjakživa zdály malicherné. Tím více zaujme tento román dnešního čtenáře a zaujme ho také bohatstvím děje a způsobem zpracování látky vskutku nevšední, zaujme ho autorovým postojem, z něhož přímo křičí jeho živelná láska k svobodě, obdiv k hrdinskému zápasu a umírání, hluboká úcta k hrdinství prosté práce a plnění lidských i národních povinností. Vzácné dílo o růstu a původu myšlenky svobody.