Aristotelés
Organon : Topiky - [Díl] 5

1975 | Nakladatelství Academia

Osm knih Topik, které obsahují jádro Aristotelovy dialektiky, představuje nejrozsáhlejší část souboru Aristotelových logických spisů Organon. Rozbor dialektiky ve druhé až sedmé knize má sloužit jako metodický návod, jak dialekticky zkoumat podstatu věcí stanovením příslušných definic. V první knize pak Aristoteles roz…lišuje prostředky vymezující postup, který je nezbytný při tvoření každého topického úsudku. Úvodní studie se pokouší ukázat, co Aristoteles chápal pod pojmem dialektiky a jaké místo zaujímá jeho specifická koncepce v celém jeho filozofickém díle. Osm knih Topik, které obsahují jádro Aristotelovy dialektiky, představuje nejrozsáhlejší část souboru Aristotelových logických spisů Organon. Rozbor dialektiky ve druhé až sedmé knize má sloužit jako …metodický návod, jak dialekticky zkoumat podstatu věcí stanovením příslušných definic. V první knize pak Aristoteles rozlišuje prostředky vymezující postup, který je nezbytný při tvoření každého topického úsudku. Úvodní studie se pokouší ukázat, co Aristoteles chápal pod pojmem dialektiky a jaké místo zaujímá jeho specifická koncepce v celém jeho filozofickém díle.

Stav

Mírně opotřebená

knižní blok volně

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, knižní blok volně
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	295
Jazyk:	česky
Editor:	Milan Mráz
Překladatel:	Antonín Kříž
Edice:	Filosofická knihovna, Organon
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 1. 2026 9:49
Číslo položky:	1574651

O autorovi

Aristotelés

Aristoteles ze Stageiry byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského. Jeho rozsáhlé encyklopedické dílo položilo základy mnoha věd. Narodil se 384 př. n. l. v osadě Stageira na poloostrově Chalkidiki v dnešní řecké Makedonii, asi 80 km východně od Soluně – Thessalonike , zemřel v roce 322 př. n. l. v Chalkidě, asi 60 km SV od Athén. Aristotelův otec Nikomachos byl osobním lékařem makedonského krále Filipa II. V letech 367 až 347 př. n. l. Aristoteles studoval a pak i vyučoval v Platonově Akadémii v Athénách. Po Platonově smrti odešel vyučovat do Assu v Malé Asii a na Lesbos do Mytilény. Roku 343 př. n. l. jej povolal makedonský král Filip jako vychovatele svého syna Alexandra . Po Filipově smrti se Aristoteles vrátil do Athén, kde se plně věnoval vědě a roku 335 př. n. l. založil vlastní filosofickou školu zvanou Lykeion nebo také peripatetická škola, která se tak nazývá podle krytého sloupořadí peripatos , kde se žáci učili, nebo od slovesa peripatein , neboť Aristotelés se prý se svými žáky při výuce procházel. Během třinácti let strávených v Athénách vznikla většina jeho spisů, někdy spíše poznámek nebo záznamů z přednášek. Roku 322 př. n. l., po smrti Alexandra Velikého, byl Aristoteles v rámci reakce proti Alexandrovi obviněn z rouhání bohům a odsouzen, takže odešel do vyhnanství do Chalkidy, odkud pocházela jeho matka a kde v následujícím roce zemřel. Zachovala se jeho závěť s přáním, aby byl pochován vedle své ženy. Na rozdíl od svého učitele Platona, který se věnoval převážně otázkám člověka a společnosti, snažil se Aristoteles obsáhnout a uspořádat i všechno předmětné vědění své doby a výsledky vlastních pozorování Země, oblohy, přírody, jazyka, společnosti, politiky a umění. Zpočátku sice psal také dialogy jako jeho učitel, z těch se však zachovaly jen zlomky, kdežto téměř celé Aristotelovo dí...

Více od autora