Miroslav Šnajdr
Operace "Barbarossa" : letecká válka 22. června 1941

2003 | Nakladatelství Votobia

Nálet moderních Junkersů JU 88A ovládaných kvalitními osádkami, disponujícími převážně značnými bojovými zkušenostmi, měl opět devastující účinek. Na letištní ploše bylo zničeno až šestatřicet Polikarpovů I-153. Odehrály se zde však také scény velikého hrdinství, když piloti za pomoci mechaniků usedali do kabin svých „…Čajek“ a bez ohledu na exploze pum pojížděli se stroji, kolébajícími na úzkých podvozcích, na start. Hned po vzletu následovalo zuřivé točení klikou – mechanicky zatahovaný podvozek mizí ve výřezech spodní části trupu – a pak vpřed proti německým útočníkům! Rusové se bez jakéhokoliv respektu pustili do německých bombardérů. Vzduch se plnil řevem na plný výkon týraných motorů a divokou střelbou kulometů. Převaha v rychlosti tentokrát není zárukou úniku – boj končí pro bombardovací skupinu III/KG 51 opravdovou katastrofou. Gruppe přišla o sedm Junkersů, z nichž celých pět patřilo do jediné Staffel 9./KG 51. Pro její personál tedy začala válka na východě skutečně otřesným zážitkem. Sovětští piloti ohlásili po boji sestřelení jedenácti německých letadel, z toho bylo osm Ju 88. Sami ztratili tři „Čajky“. Nálet moderních Junkersů JU 88A ovládaných kvalitními osádkami, disponujícími převážně značnými bojovými zkušenostmi, měl opět devastující účinek. Na letištní ploše bylo zničeno až šestatřicet Polikar…povů I-153. Odehrály se zde však také scény velikého hrdinství, když piloti za pomoci mechaniků usedali do kabin svých „Čajek“ a bez ohledu na exploze pum pojížděli se stroji, kolébajícími na úzkých podvozcích, na start. Hned po vzletu následovalo zuřivé točení klikou – mechanicky zatahovaný podvozek mizí ve výřezech spodní části trupu – a pak vpřed proti německým útočníkům! Rusové se bez jakéhokoliv respektu pustili do německých bombardérů. Vzduch se plnil řevem na plný výkon týraných motorů a divokou střelbou kulometů. Převaha v rychlosti tentokrát není zárukou úniku – boj končí pro bombardovací skupinu III/KG 51 opravdovou katastrofou. Gruppe přišla o sedm Junkersů, z nichž celých pět patřilo do jediné Staffel 9./KG 51. Pro její personál tedy začala válka na východě skutečně otřesným zážitkem. Sovětští piloti ohlásili po boji sestřelení jedenácti německých letadel, z toho bylo osm Ju 88. Sami ztratili tři „Čajky“.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	236 , 16 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072201484
ISBN:	9788072201488
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 12. 2025 13:43
Číslo položky:	1501766

O autorovi

Miroslav Šnajdr

Narozen 7.12.1961 v Olomouci. Mgr., Malíř, kreslíř. Vedle výtvarné činnosti se od mládí zabývá historií letectví se zaměřením na období II. světové války. K této problematice vydal od roku 1991 na dvacet knižních titulů. V letech 1977–1981 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně, obor knižní a užitá grafika a v letech 1981–1985 na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, obor speciální pedagogika. Od roku 1985 je zaměstnán jako speciální pedagog a učitel. Samostatně vystavuje od roku 1983 . Kolektivních výstav se zúčastňuje od roku 1984 . Jeho práce je vedle řady domácích i zahraničních soukromých sbírek zastoupena ve sbírkách Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou a ve sbírce akciové společnosti Královopolská, Brno. V letech 1990–2002 byl členem TT klubu výtvarných umělců a teoretiků v Brně a od roku 1991 je členem Spolku olomouckých výtvarníků. Žije a působí v Olomouci. Se základními řemeslnými znalostmi se seznámil už v dětství u svého dědečka a otce, malířů Františka a Miroslava Šnajdra st. S vlastní výtvarnou činností započal přibližně už ve dvanácti letech, kdy začal – inspirován zahraničními časopisy a četbou mayovek – kreslit do školních sešitů komiksové příběhy. Během studií na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně se zajímal o knižní ilustraci. Po skončení studia se vrátil zpět do Olomouce a v jeho tvorbě lze vedle doznívání zájmu o ilustrační tvorbu vysledovat už od konce 70. let jednoznačný příklon k vypjaté, expresivním rukopisem ztvárněné figuraci. V roce 1982 si vytvořil svoji techniku mačkaných reliéfů a později vrstvených reliéfů, v nichž výchozí figurální téma postupně opouštěl ve prospěch emocionálního účinku vlastního procesuálního vzniku díla s akcentem na to, že do papírové hmoty lze vcelku bezprostředně otisknout své momentální psychofyzické rozpoložení...

Více od autora