Vladimír Jiránek byl český karikaturista, ilustrátor, kreslíř, scenárista a režisér animovaných filmů. Charakteristickou je pro něj jednoduchá linka. Mezi jeho nejznámější díla patří Bob a Bobek – králíci z klobouku. Patří mezi první absolventy přeloučského gymnázia. Od roku 1956 žil v Praze. V roce 1962 absolvoval na pražské Filozofické fakultě Univerzity Karlovy žurnalistiku, ale po celý život působil jako kreslíř a ilustrátor na volné noze. Mezi časopisy, se kterými spolupracoval, patří: Dikobraz, Mladý svět, Melodie, Technický magazín, Literární noviny, Živa atd. Je také autorem obrázků v počítačové hře Expedice na divnou planetu pro počítače Sinclair ZX Spectrum. Od roku 1990 se věnoval zejména politické karikatuře. Jeho kreslené vtipy na aktuální témata bylo možno vidět v Lidových novinách, Mladé frontě DNES, v Hospodářských novinách, v časopise Reflex a na internetových stránkách Neviditelného psa. Jiránkovy kresby zdobí i rodný dům Sigmunda Freuda v Příboře, stylizovaná podoba Sigmunda Freuda se totiž často objevuje v jeho kresbách jako prototyp psychiatra či psychologa. Jméno „Jiránek“ nese planetka 1997 ET1 objevená v roce 1997. Zemřel v noci z 6. na 7. listopadu 2012.

Spoluautorka publikací kreslených vtipů Vladimíra Jiránka.

Prof. Boris Rösner byl český herec a divadelní pedagog. Jeho maminkou byla Jarmila Horská a otcem Mirko Čech . Boris Rösner pocházel z umělecké rodiny. Matka byla herečka a otec hudebník. Manželství se však brzy rozpadlo a malý Boris již zůstal s matkou, se kterou se následně kvůli jejímu angažmá odstěhoval do Čech. Ve škole prospíval ve všem kromě matematiky, a proto když se hlásil na střední školu, tak bylo pro jeho talent předem rozhodnuto Vystudoval DAMU v roce 1973. Poté měl postupně angažmá v divadlech F. X. Šaldy v Liberci , v Městských divadlech pražských a na konec v Národním divadle v Praze . Jeho postava a výraz ho předem určovali pro záporné role. V reálném životě však byl známý svým chováním gentlemana. V sedmdesátých letech měl kvůli své matce drobné politické problémy, protože nesouhlasila se vstupem vojsk varšavské smlouvy do Československa. Stejně tak nevstoupil ani do komunistické strany ač mu to bylo na DAMU jen tak mimochodem na schodišti nabízeno. Mnoho let vedle divadla a filmu působil i jako pedagog. Poslední větší role na divadelních prknech byla hlavní role v Molierově Lakomci. Druhou úspěšnou sezónu však již ani nedohrál. Podlehl zákeřné formě rakoviny plic, vyvolanou silným a dlouhodobým kouřením. Zemřel ve věku pouhých 55 let v kladenské nemocnici. Od mládí neviděl na levé oko, to s jeho vizáží mu dodávalo předurčení pro záporné role.