Karel Poláček
Okresní město

1953 | Nakladatelství Československý spisovatel

První část satirického cyklu o figurkách západočeského městečka a jejich živočišně přízemních problémech. Bystře odpozorované situace předvádějí typické znaky maloměšťáctví především na osudech drobného obchodníka Štědrého a jeho rodiny. Poláček štastně paroduje jejich frázovitou mluvu a s nemilosrdným humorem odkrývá …celé to pařeniště, kde se nejsnáze uchycuje podhoubí fašismu. V. Lacina v doslovu hodnotí, že Poláček " ... dovede udělat spolehlivou diagnosu společenských chorob, co mu však schází, je reálné východisko, nedovede ukázat cestu k nápravě". První část satirického cyklu o figurkách západočeského městečka a jejich živočišně přízemních problémech. Bystře odpozorované situace předvádějí typické znaky maloměšťáctví především na osudech drobné…ho obchodníka Štědrého a jeho rodiny. Poláček štastně paroduje jejich frázovitou mluvu a s nemilosrdným humorem odkrývá celé to pařeniště, kde se nejsnáze uchycuje podhoubí fašismu. V. Lacina v doslovu hodnotí, že Poláček " ... dovede udělat spolehlivou diagnosu společenských chorob, co mu však schází, je reálné východisko, nedovede ukázat cestu k nápravě".

Stav

Mírně opotřebená

lepená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, lepená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	234 s., [7] l. obr. příl
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Kamil Lhoták
Edice:	112. svazek ed. 112. svazek ed. Žatva
Vydání:	Vyd. 4., v Čs. spis. 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 3. 2025 14:50
Číslo položky:	1165319

O autorovi

Karel Poláček

Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...

Více od autora