František Nechvátal, Zdeněk Rossmann
Oheň a meč

1934 | Nakladatelství Index

V třetí sbírce básní se autor otevřeně hlásí k revolučnímu odkazu J. Wolkera, a přechází z bohosloveckých studií do marxistického prostředí, kde se mu zdá, že se mu bude lépe uplatńovat touha po lepším uspořádání společnosti. V třetí sbírce básní se autor otevřeně hlásí k revolučnímu odkazu J. Wolkera, a přechází z bohosloveckých studií do marxistického prostředí, kde se mu zdá, že se mu bude lépe uplatńovat touha po lepší…m uspořádání společnosti.

s kódem POETLE: 3 999 Kč

Stav

Mírně opotřebená

knižní blok na více částí

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, knižní blok na více částí
Poznámka:	Obálka a úprava Zdeňka Rossmanna
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	59
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Aljo Beran
Edice:	Knihy indexu
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	7. 7. 2025 10:46
Číslo položky:	1131692

O autorech

František Nechvátal

František Nechvátal – 10. září 1983, Tanvald) byl český básník a překladatel, autor nejprve nábožensky meditativní a později i socialisticky orientované lyriky a básní, opěvujících smyslový život a rodnou zemi. Narodil se v rodině sezónního dělníka. Roku 1924 maturoval na učitelském ústavu v Olomouci a pak vstoupil do Československé církve. Studium na Husově evangelické fakultě z finančních důvodů nedokončil a od roku 1926 učil náboženství na různých obecných a měšťanských školách. Za svého působeni v Prostějově v letech 1929–1935 se seznámil s Bedřichem Václavkem, který jej výrazně názorově ovlivnil a přivedl jej k levicovému smýšlení. Společně s ním patřil mezi zakladatele skupiny Blok, která usilovala o socialistický realismus a za druhé světové války s ním spolupracoval v odboji. Za svého působení v Praze v letech V letech 1935–1945 se definitivně rozešel s křesťanstvím a roku 1945 se stal členem KSČ. Pracoval na ministerstvu informací a osvěty jako referent odboru pro kulturní styky se zahraničím, v letech 1948–1953 působil jako kulturní přidělenec ve Varšavě a v letech 1959–1962 v Sofii. Mezitím byl v letech 1954–1958 redaktorem literárního měsíčníku Nový život. Pak byl až do svého odchodu do důchodu roku 1965 zaměstnán v Památníku národního písemnictví. Jeho básnické dílo je značně rozsáhlé a námětově různorodé. Ve svém knižním debutu, sbírce básní s náboženskými motivy Vichřice , vycházel z mysticizmu Otokara Březiny, ale již jeho druhá sbírka Slunovrat obsahuje touhu po sociální spravedlnosti, která ve sbírce Oheň a meč vyústila až v neurčité revoluční sny. Sbírka Vedro na paletě vychází formálně z poetismu Vítězslava Nezvala. Za druhé světové války našel inspiraci v rodné Moravě a v národní písni, využíval opět náboženské symboly a převládaly u něho pesimistické nálady. Brzy po válce a v následných letech se jeho poezie dočasně obrátila k socialistickému optimismu. Báseň...

Více od autora

Zdeněk Rossmann

Zdeněk Rossmann byl český modernistický architekt, scénograf, fotograf, designér a pedagog. Narodil se 3. září 1905 ve Slezské Ostravě - Zámostí v rodině stavitele Karla Rossmanna a jeho manželky Aloisie Vlasty, rozené Wolfové . Byl nejstarším dítětem, měl sestru Libuši a bratra Miloše . V roce 1916 začal navštěvovat Českou zemskou vyšší reálku v Moravské Ostravě. V září 1922 musel vykonat opravnou zkoušku z němčiny a přešel na Zemskou vyšší reálku do Prostějova, kde 25. června 1923 maturoval. V září 1923 se zapsal do prvního ročníku architektury na České vysoké škole technické v Brně. Jeho učiteli byli František Nachtikal, Miloslav Pelíšek, Karel Šimůnek, Emil Králík, Jaroslav Matějka, Jaroslav Král, Vladimír Fischer, Antonín Nedoma, František Píšek, Jiří Kroha, Ladislav Záruba a další. Dne 19. prosince 1925 složil první státní zkoušku z architektury a pozemního stavitelství. Dne 7. října 1927 se zapsal do pátého ročníku studia, ale tento ročník již nedokončil, pravděpodobně proto, že už v té době měl řadu zakázek z oboru grafické úpravy tiskovin a scénografie. Během studia se seznámil s několika levicovými intelektuály: Jiřím Mahenem, Bedřichem Václavkem, Františkem Halasem, Artušem Černíkem a dalšími. Stál u založení Brněnského Devětsilu. První pokus o jeho založení dne 15. prosince 1923 nebyl úřady uznán, podruhé byl založen dne 23. března 1924 v Dělnickém domě. Pro brněnský Devětsil i pro další levicové spolky a organizace Rossmann vytvářel a upravoval plakáty, letáky, pozvánky a časopisy . V roce 1925 vstoupil do Komunistické strany Československa. V roce 1927 navrhl pro brněnskou Redutu ve spolupráci s Bedřichem Rozehnalem svou první scénografii pro představení Edmonda Konráda Komedie v kostce. Poté, co nedokončil studia architektury, pracoval pro reklamní oddělení Výstavy soudobé kultury v Česk...

Více od autora