Vladimír Körner
Odváté novely

1995 | Nakladatelství Melantrich

Výbor prozaických prací za třicet let tvorby autora, který patří k základním pilířům naší literatury. Jedná se o dosud knižně nepublikovaný průřez tvorbou od roku 1961 až do roku 1991, což dává nejen jasnou představu o autorově tématickém zaujetí, ale i o jeho stylistickém zrání.

Větrné pole vzniklo v roce 1961 …a jedná se o původní text autorovy vůbec první prózy, bez dodatečných stylistických úprav.

Povídka Zjevení o ženě rodičce podle svatého Jana vznikla jako bezprostřední reakce na srpnový vpád „spojeneckých“ vojsk v roce 1968 a vyšla v Sešitech pro literaturu k výročí 28. října, v jednom z jeho posledních čísel. Měla se stát předlohou k filmu režiséra Františka Vláčila, se kterým v té době autor úzce spolupracoval.

Svíbský les měl být původně předehrou pro velký román o válce 1866, ke kterému se autor chystal celá sedmdesátá léta, ale který dosud čeká na své zpracování.

Psí kůže je stylisticky nejvyzrálejší prací tohoto souboru. Vznikla z původního televizního scénáře, který v roce 1984 vzbudil velké pobouření po svém uvedení na obrazovku. Autor podle něho napsal novelu, která vyšla jako bibliofilie a která patří k mistrovským dílům autora a skutečným skvostům naší literatury. Výbor prozaických prací za třicet let tvorby autora, který patří k základním pilířům naší literatury. Jedná se o dosud knižně nepublikovaný průřez tvorbou od roku 1961 až do roku 1991, což dává nejen …jasnou představu o autorově tématickém zaujetí, ale i o jeho stylistickém zrání.

Větrné pole vzniklo v roce 1961 a jedná se o původní text autorovy vůbec první prózy, bez dodatečných stylistických úprav.

Povídka Zjevení o ženě rodičce podle svatého Jana vznikla jako bezprostřední reakce na srpnový vpád „spojeneckých“ vojsk v roce 1968 a vyšla v Sešitech pro literaturu k výročí 28. října, v jednom z jeho posledních čísel. Měla se stát předlohou k filmu režiséra Františka Vláčila, se kterým v té době autor úzce spolupracoval.

Svíbský les měl být původně předehrou pro velký román o válce 1866, ke kterému se autor chystal celá sedmdesátá léta, ale který dosud čeká na své zpracování.

Psí kůže je stylisticky nejvyzrálejší prací tohoto souboru. Vznikla z původního televizního scénáře, který v roce 1984 vzbudil velké pobouření po svém uvedení na obrazovku. Autor podle něho napsal novelu, která vyšla jako bibliofilie a která patří k mistrovským dílům autora a skutečným skvostům naší literatury.

Stav

Dobrý

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	262
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070231998
ISBN:	9788070231999
Ilustrátor:	Oldřich Kulhánek
Edice:	Česká próza
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 11. 2025 9:43
Číslo položky:	1479300

O autorovi

Vladimír Körner

Vladimír Körner je český prozaik, dramaturg a filmový a televizní scenárista. Od dětství byl poloviční sirotek, jeho otec padl jen pouhé tři dny před koncem druhé světové války. V letech 1954–57 studoval na Průmyslové škole filmové v Čimelicích a pak v letech 1958–63 na FAMU. Už během studií působil jako dramaturg Filmového studia Barrandov, k jeho prvním scénářům patřil ten k filmu Deváté jméno z roku 1963. Mezi lety 1962 a 1970 pracoval na Barrandově jako dramaturg a pak jako scenárista . Většina jeho novel i románů vznikla původně pro filmové zpracování. Svoji tvorbu publikoval od poloviny šedesátých let v řadě periodik, například ve Filmu a době, Plamenu nebo Textech. Celé Körnerovo dílo je prodchnuto tématy existenciální úzkosti a beznaděje. Často náměty svých románů a novel zasazoval do období II. světové války a v několika dílech do vrcholného středověku. Nemálo jeho próz se stalo podkladem ke kvalitním filmům. Autorovým debutem byla novela Střepiny v trávě z roku 1964, po níž brzy následoval román Slepé rameno. Obě tato díla obsahují téma destruktivního účinku války na lidskou psychiku. Už zde se projevila jedna z hlavních charakteristik jeho stylu: výrazná psychologie postav na pozadí spíše diskontinuitního děje. V několika příbězích líčí atmosféru válečnou nebo těsně poválečnou – například v novele Adelheid z roku 1967, kterou roku 1969 zfilmoval František Vláčil, nebo v komorním dramatu Cukrová bouda, kterého se v roce 1980 režijně ujal Karel Kachyňa. Další témata Körnerovy tvorby, která se v jeho knížkách vzájemně prolínají, jsou Sudety, odsun Němců či fanatický fašismus. Vláčil pak v roce 1967 zfilmoval i prózu Údolí včel, tematicky navazující na román z prostředí řádu německých rytířů ve 13. století v Prusku Písečná kosa z roku 1970. Körnerovo dílo rozhodně patřilo k tomu málu kvalitn...

Více od autora