Ivan Hálek
Od Tolstého k Marxovi : Kysuce : Pokus lekára o sociologiu hornatých krajov Slovenska

1950 | Nakladatelství Orbis

Syn básníka V. Hálka působil 38 let jako lékař na Kysucku na Slovensku v rázovitém, ale zanedbaném a chudém hornatém kraji. Přesvědčil se o žalostném zdravotním stavu obyvatel hornotrenčanských kopaníc a pátralpojehopříčinách.Zprvu se domníval, jako jiní, že bojem proti alkoholismu by bylo možno zjednat nápravu. Ale st…udiem Engelse se dostal k marxismu a tu našel řešení: bezútěšný život a alkoholismus jsou následkem sociálníbídy.Rozboremsociálníhovývoje v Uhrách od dob feudalismu dochází k jasnému závěru: slibuje si obrat od nastolení socialistického výrobního způsobu, který poskytne blahobyt všem pracujícím. Pak nebude lid mít potřebu utápět svou bíduvkrčmě anebudepropadat mravní a zdravotní degeneraci. Stať byla psána a vydána po prvé slovensky r. 1937! Doslov ukazuje na správný Hálkův rozbor podmínek, když konfrontuje jeho požadavky s tím, co na Slovensku již dokázalavybudovatnašelidovědemokratická republika. Studie je zároveň svědectvím duchovní cesty českého vzdělance k dělnické třídě. Syn básníka V. Hálka působil 38 let jako lékař na Kysucku na Slovensku v rázovitém, ale zanedbaném a chudém hornatém kraji. Přesvědčil se o žalostném zdravotním stavu obyvatel hornotrenčanských kopaní…c a pátralpojehopříčinách.Zprvu se domníval, jako jiní, že bojem proti alkoholismu by bylo možno zjednat nápravu. Ale studiem Engelse se dostal k marxismu a tu našel řešení: bezútěšný život a alkoholismus jsou následkem sociálníbídy.Rozboremsociálníhovývoje v Uhrách od dob feudalismu dochází k jasnému závěru: slibuje si obrat od nastolení socialistického výrobního způsobu, který poskytne blahobyt všem pracujícím. Pak nebude lid mít potřebu utápět svou bíduvkrčmě anebudepropadat mravní a zdravotní degeneraci. Stať byla psána a vydána po prvé slovensky r. 1937! Doslov ukazuje na správný Hálkův rozbor podmínek, když konfrontuje jeho požadavky s tím, co na Slovensku již dokázalavybudovatnašelidovědemokratická republika. Studie je zároveň svědectvím duchovní cesty českého vzdělance k dělnické třídě.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	57
Jazyk:	česky
Překladatel:	Zdenka Meisnerová
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 2. 2019 13:3
Číslo položky:	55244

O autorovi

Ivan Hálek

Ivan Hálek byl český a československý lékař, zdravotnický organizátor, humanista, spisovatel, publicista, překladatel, pedagog a vlastenec, působící na Slovensku. Byl meziválečným politikem a poslancem Národního shromáždění za Slovenskou národní a rolnickou stranu, respektive za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu , se kterou Slovenská národní a rolnická strana počátkem 20. let splynula. Byl synem českého básníka Vítězslava Hálka, otcem herečky Eleny Hálkové a dědem herečky Jany Štěpánkové. Své dětství strávil jako polosirotek v péči své matky v Krchlebech u Nymburka. Po návratu do Prahy navštěvoval základní školu ve Školské ulici, později gymnázium v Žitné ulici. Podle dochovaných jeho vlastních osobních poznámek, jež jsou nyní uloženy v Památníku národního písemnictví, již během studií navštěvoval přednášky T. G. Masaryka na Filosofické fakultě UK. Na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy promoval v roce 1896. Během své základní vojenské služby v Praze koncem 19. století se seznámil s Josefem Svatoplukem Macharem, jenž byl jeho přímým vojenským nadřízeným a jenž ho také tehdy seznámil s T. G. Masarykem. Jeho kladný vztah ke Slovensku a také jeho pozitivní vztah k židům, kdy se aktivně vystoupil svým odborným lékařským posudkem ve známé v Hilsnerově aféře na straně T. G. Masaryka, vedl posléze k tomu, že s T. G. Masarykem posléze navázal blízký vztah. Později navázal i blízký vztah i s pozdějším ministrem zdravotnictví Vavro Šrobárem. Po ukončení studií získával praktické zkušenosti v Praze i v zahraničí, v roce 1901 však po vlivem tehdejších humanistických ideálů odešel pracovat na Slovensko, kde nakonec strávil převážnou většinu své lékařské praxe. Nejprve působil v Čadci, později působil zde jako primář dětského oddělení žilinské státní nemocnice, které zde sám založil, byl mezi místními obyvateli velmi oblíbený a populární. Výjimku tvořilo období 1. světo...

Více od autora