Knihy
Historie
Pověsti a mýty
Vladislav Vančura
Obrazy z dějin národa českého

Vladislav Vančura
Obrazy z dějin národa českého : věrná vypravování o životě, skutcích válečných i duchu vzdělanosti - Díl druhý a třetí

1981 | Nakladatelství Československý spisovatel

Dílo vystavěné na historických podkladech. Původně zamýšlel napsat šest dílů, ale stihl dokončit pouze dva. Třetí část končí uprostřed věty, protože právě při psaní jej přišlo zatknout gestapo.
Nejedná se o souvislé vyprávění, ale o příběhy několika lidí jako např. Kosmas nebo Přemysl Otakar II., začíná u praotce Č…echa a končí na konci 13. století. Dílo vystavěné na historických podkladech. Původně zamýšlel napsat šest dílů, ale stihl dokončit pouze dva. Třetí část končí uprostřed věty, protože právě při psaní jej přišlo zatknout gestapo.
Ne…jedná se o souvislé vyprávění, ale o příběhy několika lidí jako např. Kosmas nebo Přemysl Otakar II., začíná u praotce Čecha a končí na konci 13. století.

Součástí souboru:

Obrazy z dějin národa českého 1981 (2 sv, 11. vyd.)

Vyberte kus

Vytvořit poptávku

Další varianty

	Stav Velmi dobrý lehce zkosený hřbet, lehké oděrky	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (1. 6. 2026)	69 Kč
	Stav Velmi dobrý lehké oděrky na obálce	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (1. 6. 2026)	69 Kč

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	488
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Svolinský
Editor:	Rudolf Skřeček, Rudolf Havel
Edice:	100. svazek ed. Národní knihovna
Vydání:	Vydání 11., v ČS 5., v Národní knihovně 1.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura byl český spisovatel, dramatik a filmový režisér, původním povoláním lékař. V době druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a roku 1942 byl popraven. Narodil se v Háji ve Slezsku. Matka se jmenovala Marie, narozena 19. září 1863 v Klucích na Čáslavsku, původem z katolické rodiny. Otec evangelík Václav Vojtěch Vančura se v době Vančurova narození živil jakožto úředník cukrovaru v Háji u Opavy. Místo po chvíli opustil a rodina se dlouhá léta stěhovala. Během šesti let Vančurova života rodina žila v Cvrčově u Tovačova, Tovačově, Praze, Močovicích u Čáslavi, Libici nad Cidlinou, Havransku a nakonec v Davli, kde se rodina na celých sedmnáct let usadila. Vančura zde docházel do místní tříletky, později se učil soukromě. Měl starší sestru Marii a tři mladší sestry – Otilii, Františku a Ludmilu. Jeho příbuzný byl Antonín Vančura – Jiří Mahen. Primu a sekundu vystudoval na Malostranském gymnáziu, kde žil bez rodičů, tercii a kvartu v Benešově, kde potkal Karla Nového – celé čtyři roky se o něho a sourozence starala sestra Marie. Ani na jedné škole nebyl spokojen. Měl kázeňské problémy, z nichž jeden vyústil v propadnutí jeho a dalších žáků včetně Karla Nového. Příčinou bylo sympatizování s protirakouskými myšlenkami, tíhnutí k socialismu a Masarykovi. To vyústilo v debatní kroužek, kde se mimo tato témata diskutovalo i o umění a náboženství. Benešovská léta Vančura zobrazil ve svém Pekaři Janu Marhoulovi. Mladý, věčně zamyšlený Jan Josef se zde dostal do křížku se zeměpisářem Brunculíkem a katechetou Kovářem – ve Vančurově Benešově dějepisář Brunclík a katecheta Kolář. Do kvarty se nevrátil a místo toho se stal knihkupeckým příručím ve Vysokém Mýtě, dále se učil fotografem, zkoušel Grafickou unii v Praze a zinkografii Unie na Vyšehradě. Od mládí Vančura tíhnul k malířství a tak studoval na umělecko-průmys...

Více od autora