Vítězslav Hálek
Obrázky z cest

1958 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Cestopisné črty a fejetony z let šedesátých a sedmdesátých zachycují bohatství dojmů a citových zážitků básníka na cestách doma i v cizině. První část uvádí cestu do Horní Lužice a Saska , druhá část cestu do Haliče a do Tater , třetí část cesty na Balkán a do Cařihradu . Následující Krkonošské črty a další cestopisné… fejetony z domova a ciziny. Cestopisné črty a fejetony z let šedesátých a sedmdesátých zachycují bohatství dojmů a citových zážitků básníka na cestách doma i v cizině. První část uvádí cestu do Horní Lužice a Saska , druhá část …cestu do Haliče a do Tater , třetí část cesty na Balkán a do Cařihradu . Následující Krkonošské črty a další cestopisné fejetony z domova a ciziny.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	441
Jazyk:	česky
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Vybrané spisy Vítězslava Hálka, Vybrané spisy V. Hálka
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 5. 2026 15:43
Číslo položky:	1762943

O autorovi

Vítězslav Hálek

Vítězslav Hálek, zřídka také Viktor, vlastním jménem Vincenc Hálek, v evidenci obyvatelstva Siegfried Halek , byl český básník, prozaik, dramatik, literární kritik a publicista, představitel májovců. Bývá spolu s Janem Nerudou označován za zakladatele moderní české poezie. Narodil se v Dolínku u Odolena Vody v rodině hostinského. Měl se stát knězem, proto začal v Praze studovat kněžský seminář, ale proti přání rodičů roku 1847 přestoupil na Akademické gymnázium, které ukončil roku 1855. Rodiče s jeho přestupem nesouhlasili a odmítli ho dále financovat, živil se tedy psaním básní a udělováním kondic . Poměrně hodně cestoval, navštívil Itálii, Polsko a Balkán, dojmy z těchto cest mu byly inspirací k básním, také je zpracovával ve fejetonech. Pracoval jako redaktor Národních listů, kde měl na starosti divadelní rubriku. Básně vydal ve třech svazcích almanachu Máj, který v letech 1858 - 1863 redigoval. Byl vůdčí osobností časopisu Ruch. Roku 1872 převzal a redigoval spolu s J. Nerudou časopis Lumír. Spolu s ním také redigoval časopis Květy. Hálek byl mnohostranně činný jako novinář, literární a divadelní kritik, fejetonista, básník, povídkář a dramatik i organizátor literárního a kulturního života. Mladé čtenáře si získal sbírkou lyrických básní písňové formy Večerní písně, v nichž opěvoval šťastnou a vyrovnanou lásku jako hodnotu společenskou, vytvářející hlubší lidské vztahy, a zároveň vyslovoval pojetí básníka jako důležitého činitele v národním životě. Z Hálkovy epiky mají význam Pohádky z naší vesnice, soubor balad a romancí, zobrazujících veselé i tragické příběhy ze života venkovského lidu nebo charakterizující svérázné lidové figurky. Významná je Hálkova povídková tvorba, zejména vesnická, zachycující napětí mezi sedlákem a chalupníkem nebo zobrazující překážky, které se staví do cesty lásce mladých lidí a vyplývají z nepochopení rodičů nebo z lpění na majetku. Do protikla...

Více od autora