Heinz Kohut
Obnova Self

1991 | Psychoanalytické nakladatelství

První svazek edice Psychoanalýza. První svazek edice Psychoanalýza.

Stav

Dobrý

vazba se začíná rozlepovat, vše drží, obálka s flíčky, V textu podtrháno tužkou, zašlá obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 24. 7.

O knize

Stav:	Dobrý, vazba se začíná rozlepovat, vše drží, obálka s flíčky, V textu podtrháno tužkou, zašlá obálka
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	137
Jazyk:	česky
Překladatel:	Petra Votýpková
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Psychoanalýza
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 3. 2026 11:36
Číslo položky:	1672274

O autorovi

Heinz Kohut

Heinz Kohut byl rakousko-americký psycholog a psychoanalytik, který pozvolna vytvořil vlastní směr psychoanalýzy, tzv. selfpsychologii, která se v mnoha ohledech dostala až za hranici psychoanalýzy. Narodil se se Vídni, většinu svého života však prožil v americkém Chicagu. Kohut především zcela přeformuloval Freudův koncept primárního narcismu. Pro Freuda narcismus značil blízkost narcistického libida u jádra osobnosti, u Self, a toto přimknutí automaticky implikovalo psychózu . Kohut se však potýkal s pacienty, kteří v mnoha ohledech byli jakoby "narcističtí" , avšak přitom zjevně nebyli psychotičtí – byli schopni vnímat realitu, měli neporušené verbální schopnosti apod. Kohut se rozhodl, že koncept narcismu musí být přeformulován, a že jím pozorovaný typ pacientů trpí tzv. narcistickou poruchou osobnosti, která nespadá do psychotického spektra, ačkoli do něj některými aspekty zasahuje. Pacienti s narcistickou poruchou osobnosti podle Kohuta nejsou pohrouženi do sebe, ale kupodivu přikládají druhým lidem velký význam. Cítí se však vůči druhým slabí, a to je vede k obranné narcistické reakci. Kohut si také všiml, že grandiózní pocity jsou u narcistů střídány pocity vlastní bezcennosti. Ve chvíli, kdy Kohut objevil vztahovost narcistů, prohlásil, že narcistický přenos je možný – že si narcistický pacient vytváří k analytikovi určitý vztah, byť velmi specifický. Narcista potřebuje dle Kohuta jednak pozorovatele a jednak idealizovaného druhého, na nějž se napojuje, aby se sám cítil skutečně silný. Takového druhého pak nevnímá jako oddělenou osobu, ale jako aspekt sebe sama, rozšíření s...

Více od autora