Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Práva
Antonín Švehla
Obecný občanský zákoník platný v Čechách, na Mo...

Antonín Švehla: Obecný občanský zákoník platný v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se zákony doplňujícími

Antonín Švehla, Jaromír Basch
Obecný občanský zákoník platný v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se zákony doplňujícími

1935 | Nakladatelství Všehrd

Stav

Mírně opotřebená

vazba lehce povolená, stránky drží, razítko původní majitele

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba lehce povolená
Vazba:	pevná
Počet stran:	606
Jazyk:	česky
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Československé zákony
Vydání:	5. opr. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 11. 2021 13:8
Číslo položky:	245736

O autorech

Antonín Švehla

Antonín Švehla byl československý politik, který se stal předsedou tří československých vlád, předsedou agrární strany a hostivařským statkářem. Narodil se ve vsi Hostivař v selské rodině. Vyučil se pekařem. V roce 1900 převzal po smrti svého otce rodinné hospodářství. Politicky se začal angažovat v devadesátých letech 19. století. Od roku 1902 byl místopředsedou Sdružení českých zemědělců a v roce 1906 spoluzakládal časopis Venkov. V letech 1908 až 1913 působil jako poslanec českého zemského sněmu. Od roku 1909 byl v Agrární straně předsedou výkonného výboru. Za 1. světové války byl jedním z vůdčích představitelů domácího odboje. Účastnil se činnosti Českého svazu, od roku 1917 byl v popředí Maffie a od července 1918 stál v čele Národního výboru. 28. října 1918 se podílel na vyhlášení samostatného státu a stal se tak jedním z pěti mužů 28. října. Od 1918 byl poslancem Národního shromáždění, v letech 1918 až 1920 byl ministrem vnitra a podílel se výrazně na vzniku a podobě československé ústavy schválené roku 1920. V roce 1919 se stal předsedou Agrární strany a snažil se, aby její politika byla přijatelnou jak pro velkostatkáře, tak pro drobné zemědělce. Švehla se také podílel na vytvoření a následném fungování tzv. Pětky, mimoústavního orgánu koordinujícího činnost hlavních českých tzv. státotvorných politických stran. Od roku 1922 byl předsedou celkem tří československých vlád, a to v obdobích 7. října 1922 – 9. prosince 1925 , 9. prosince 1925 – 18. března 1926 a 12. října 1926 – 1. února 1929 . Roku 1927 odmítl kandidovat na funkci prezidenta a podpořil kandidaturu Tomáše Garrigue Masaryka. V roce 1929 se z důvodu svého zdravotního stavu, s nímž měl dlouhodobé komplikace, stáhl z aktivního politického života. Přesto však nadále zůstal předsedou Agrární strany až do své smrti v roce 1933. Poté byl...

Více od autora