Josef Kajetán Tyl
O umění

1951 | Nakladatelství Československý spisovatel

J.K. Tyl je nejen zakladatelem českého realistického dramatu, ale i jedním z průkopníků realistické literární kritiky a estetiky u nás. Tento výbor z Tylových statí o umění se snaží zachytit všechny podstatné rysy jeho činnosti na poli naši kritiky a vědy o umění. Tyl se nám tu jeví jako bojovník za umění realistické, …národně a lidově výchovné, protikosmopolitické. S požadavkem výchovy souvisí i formy kritiky, jichž užívá: vedle vlastních forem kritických drobných poznámek, zpráv, referátů i větších rozborů, formuluje myšlenky o umění do básní, povídek, fingovaných dopisů i větších literárních celků s jinou thematikou. Poněvadž za nejdůležitější pro společenskou působnost umění pokládá divadlo, najdeme většinu jeho výslovně formulovaných názorů v posudcích a úvahách divadelních, jichž je také v tomto výboru počet největší. Z lit. části jeho kritiky jsou tu především jeho stati o spisech Jana z Hvězdy a o Hněvkovském, ve kterých vyslovuje své požadavky na literaturu. "Tyl, který svůj celý život přímo žil literaturou a divadlem, může být vzorem dnešnímu kritikovi, spolubojovníkem za umění národní formou a socialistické obsahem." J.K. Tyl je nejen zakladatelem českého realistického dramatu, ale i jedním z průkopníků realistické literární kritiky a estetiky u nás. Tento výbor z Tylových statí o umění se snaží zachytit všechny p…odstatné rysy jeho činnosti na poli naši kritiky a vědy o umění. Tyl se nám tu jeví jako bojovník za umění realistické, národně a lidově výchovné, protikosmopolitické. S požadavkem výchovy souvisí i formy kritiky, jichž užívá: vedle vlastních forem kritických drobných poznámek, zpráv, referátů i větších rozborů, formuluje myšlenky o umění do básní, povídek, fingovaných dopisů i větších literárních celků s jinou thematikou. Poněvadž za nejdůležitější pro společenskou působnost umění pokládá divadlo, najdeme většinu jeho výslovně formulovaných názorů v posudcích a úvahách divadelních, jichž je také v tomto výboru počet největší. Z lit. části jeho kritiky jsou tu především jeho stati o spisech Jana z Hvězdy a o Hněvkovském, ve kterých vyslovuje své požadavky na literaturu. "Tyl, který svůj celý život přímo žil literaturou a divadlem, může být vzorem dnešnímu kritikovi, spolubojovníkem za umění národní formou a socialistické obsahem."

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	296
Jazyk:	česky
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Kritická knihovna
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 1. 2025 11:59
Číslo položky:	1115939

O autorovi

Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář. Jeho otec František, který byl v úředních záznamech psán též jako Till, Tille, Tylli nebo Týl, byl hudebníkem u 28. pěšího pluku, matka Barbora byla dcerou mlynáře Ignáce Králíka, vzali se 15. listopadu 1807. Otec odešel od vojska v roce 1809 a pracoval jako krejčař. Rodné jméno Josef Kajetán Till změnil na „Týl“ roku 1825 a na „Tyl“ až roku 1838. Od roku 1822 studoval staroměstské Akademické gymnázium v Praze, roku 1827 odešel pokračovat na gymnázium do Hradce Králové, kde se seznámil s Václavem Klimentem Klicperou. Po ukončení gymnázia začal studovat Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Studium nedokončil. Stal se členem Hilmerovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forchheimovou, herečkou a operní zpěvačkou, se kterou se pak v roce 1839 oženil. Po dvou letech působení u této společnosti se vrátil do Prahy. V Praze získal místo účetního ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině. Od roku 1833 prakticky vedl redakci časopisu Jindy a nyní, tento časopis se po roce 1834 změnil na Květy české a až roku 1835 se název zřejmě na podnět Františka Palackého, zjednodušil na Květy. Redigoval jej do roku 1836 a v letech 1840–1845. Dále vydával časopis Vlastimil , v letech 1846–1849 redigoval Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro venkov – Sedlské noviny, ale tento pokus brzy ztroskotal. V roce 1833, společně s Karlem Slavojem Amerlingem, Františkem Dittrichem, skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, Františkem Hajnišem, Františkem Krumlovským, Karlem Hynkem Máchou a dalšími, založil Kajetánské divadlo, které hrálo na pražské Malé Straně v Kajetánském domě lékárníka a divadelníka Jana Dobromila Arbeitera. Bylo zaměřen...

Více od autora