Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
Jaroslav Malina
O tvořivosti ve vědě, politice a umění

Jaroslav Malina
O tvořivosti ve vědě, politice a umění : II

1993 | Nakladatelství Nadace Universitas Masarykiana

Soubor téměř 60 originálních esejů a úvah významných českých a slovenských vědců, umělců a politiků na téma tvořivost, vzniklý z podnětů kolem oslav 75. jubilea Masarykovy univerzity v Brně a 750. výročí založení města Brna.
Koedice: Masarykova univerzita. Brno, Moravské zemské muzeum. Brno, Svoboda-Libertas. Praha…, Jota. Brno.
ISBN pro soubor: 80-901305-7-7 Soubor téměř 60 originálních esejů a úvah významných českých a slovenských vědců, umělců a politiků na téma tvořivost, vzniklý z podnětů kolem oslav 75. jubilea Masarykovy univerzity v Brně a 750. vý…ročí založení města Brna.
Koedice: Masarykova univerzita. Brno, Moravské zemské muzeum. Brno, Svoboda-Libertas. Praha, Jota. Brno.
ISBN pro soubor: 80-901305-7-7

Součástí souboru:

O tvořivosti ve vědě, politice a umění 1993 (3 sv. (251, 357, 296 s.))

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	357
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085834006
ISBN:	9788085834000
Ilustrátor:	Vlastimil Zábranský
Edice:	Heureka
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Brno

O autorovi

Jaroslav Malina

Malina, Jaroslav A. , český sociokulturní antropolog, archeolog a spisovatel; profesor antropologie a ředitel Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Malina měl už od dětství velkou zálibu v archeologii a antropologii. Po dokončení střední školy se přihlásil ke studiu archeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde také promoval v roce 1967. V roce 1969 provedl se svými kolegy první archeologický experiment. Tímto experimentem a svou následující prací a iniciativou v experimentální archelogii se stal zakladatelem této vědecké disciplíny v tehdejším Československu. Právě díky své práci s experimentem postupně přesouval své zájmy k výzkumu v antropologii. Díky své práci v oblasti experimentální archeologie se Jaroslav Malina důkladně seznámil a ocenil komplexnost lidské přirozenosti a zaměřil své výzkumné a badatelské zájmy k antropologii. Na začátku devadesátých let minulého století znovu-založil, společně s Janem Benešem a Vladimírem Novotným, Katedru antropologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Katedra přímo navazovala na Sukův Antropologický ústav, který byl v letech 1948 – 19891 z ideologických důvodů striktně omezen a redukován. Malina, stejně jako jeho kolegové, silně podporoval koncept antropologie jako celostního, integrálního vědeckého oboru, který zkoumá člověka ze všech myslitelných úhlů pohledu. Jaroslav Malina se stal ředitelem1 Katedry antropologie po úmrtí jejího prvního ředitele Jana Beneše

Více od autora