Knihy
Zdraví a medicína
Mateřství a péče o dítě
Zdeněk Matějček
O rodině vlastní, nevlastní a náhradní

Zdeněk Matějček
O rodině vlastní, nevlastní a náhradní : Rádci pro rodiče a vychovatele

1994 | Nakladatelství Portál

Úvahy psychologa, které se týkají rodin a vztahů dětí a rodičů v nich. Úvahy psychologa, které se týkají rodin a vztahů dětí a rodičů v nich.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

v textu zvýrazněno

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý v textu zvýrazněno	Skladem pro e-shop	~~199 Kč~~ 139 Kč
	Stav Dobrý až velmi dobrý, V textu podtrháno tužkou	Skladem pro e-shop	~~189 Kč~~ 139 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, v textu zvýrazněno
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	98
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085282836
ISBN:	9788085282832
Edice:	Rádci pro rodiče a vychovatele
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 3. 2025 11:41
Číslo položky:	1164727

O autorovi

Zdeněk Matějček

Zdeněk Matějček byl světově uznávaný dětský psycholog, který se průkopnicky věnoval studiu podmínek vývoje dětí v ústavech – v prostředí psychického strádání neboli deprivace. Jednalo se o moderního reformátora péče o děti, který zdůrazňoval nezastupitelnou úlohu rodiny. Narodil se v Chlumci nad Cidlinou ve východních Čechách. Jeho otec byl ředitelem kladrubského hřebčína. V Chlumci setrval až do dospělosti, spolu s rodiči a mladším bratrem. Do míst svého mládí se Matějček později rád vracel ve vzpomínkách. Jeho rodiče pocházeli z českobratrských kořenů a tato tradice byla zachována i jeho třemi dětmi . Matějček se stal spoluzakladatelem a prvním předsedou sdružení, které do terapie dětí zapojilo i domácí zvířata, například psy nebo koně. Po velmi úspěšné maturitě na reálném gymnáziu v Pardubicích vzhledem k válce nemohl studovat, a tak pracoval v otcově hřebčíně jako zemědělský dělník a později u Bati ve Zlíně. Po válce vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy češtinu a filozofii . Pro profesní dráhu psychologa se rozhodl v důsledku událostí po únoru 1948. Krátce působil jako psycholog ve výchovném ústavu „Dobrý pastýř“ , poté nastoupil jako psycholog v Sociodiagnostickém ústavu v Praze, jehož úkolem bylo mimo jiné sledovat vývoj dětí v kojeneckých ústavech a v dětských domovech. Sociodiagnostický ústav předběhl svou dobu tím, že se na vyšetření každého dítěte podílel celý tým odborníků – psycholog, lékař a sociální pracovnice. Velká pozornost se věnovala hodnocení funkce rodiny. V ústavu, který byl zaměřen na péči o dítě, diagnostiku a terapii poruch a vad, se seznámil s Josefem Langmeierem, s nímž společně vytvořili originální a světově objevné dílo o psychické deprivaci. Definovali tak nový psychologický pojem. Na základě pravidelného a mnohaletého sledování vývoje dětí v dětských domovech, tedy v podmínkách, v n...

Více od autora