Jan Vladislav
O pyšných princeznách : šest pohádek z pokladů našich a světových pohádkářů

1995 | Nakladatelství Albatros

V knížce nalezneme pohádku H. CH. Andersena, bratří Grimmů, Pavla Dobšinského, Boženy Němcové a dánskou pohádku O malé Mette. V každé se setkáme s princeznou, která je sice většinou krásná, ale také marnivá, rozmazlená a především pyšná. Některé princezny se podaří napravit, jiné jsou za svoji pýchu nepěkně odměněny. A…3 ZM V knížce nalezneme pohádku H. CH. Andersena, bratří Grimmů, Pavla Dobšinského, Boženy Němcové a dánskou pohádku O malé Mette. V každé se setkáme s princeznou, která je sice většinou krásná, ale také m…arnivá, rozmazlená a především pyšná. Některé princezny se podaří napravit, jiné jsou za svoji pýchu nepěkně odměněny. A3 ZM

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	57
Jazyk:	česky
ISBN10:	8000001969
ISBN:	9788000001968
Ilustrátor:	Andréa Korbelářová
Edice:	Nejkrásnější pohádky
Vydání:	V tomto výboru 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 7. 2023 12:0
Číslo položky:	600882

O autorovi

Jan Vladislav

Jan Vladislav, vlastním jménem Ladislav Bambásek, byl český básník a překladatel. Narodil se v Hlohovci na Slovensku v české rodině poštovního úředníka, bývalého legionáře. Roku 1939 odešel s rodinou do Čech a o tři roky později složil maturitu na gymnáziu v Poličce. Jako maturant pomáhal v místní knihovně a nacházel zálibu v cizojazyčných svazcích. První knihou v originále, kterou přečetl celou, bylo Goethovo Utrpení mladého Werthera. Pak pokračoval s překlady Petrarkových sonetů, to vše ve věku 17 let. Po válce studoval komparatistiku na Karlově univerzitě v Praze, byl žákem Václava Černého; dva semestry také v Grenoblu srovnávací dějiny literatury. V roce 1968 se podílel na vzniku Kruhu nezávislých spisovatelů a roku 1969 mohl konečně ukončit studia na FF UK doktorátem z filosofie. Za normalizace byl znovu zbaven možnosti publikovat. Založil samizdatovou edici Kvart, kde vyšlo přes 120 titulů, mezi nimi i několika svazků jeho vlastních básní, esejí a kritik. V prosinci 1976 byl jedním z prvních signatářů Charty 77. Inscenaci jeho pohádkové hry Popella uvedlo v roce 1975 VČLD DRAK z Hradce králové, v únoru 1977 ji hrálo v Praze, v Divadle S+H. Vzápětí byla inscenace textu „Chartisty“ zakázána východočeským KNV. V září 1976 se jako „guru“ a první čestný člen podílel na „rozjezdu“ ineditního spolku Societas Incognitorum Eruditorum . Od května 1976 do prosince 1988 SIE vydávala v 10 exemplářích strojopisný kulturně-politický měsíčník Acta incognitorum. J. V. zde přednesl a „publikoval“ svůj esej Tři skici k jednomu obrazu. V roce 1981 byl šikanou režimu donucen k exilu do Francie, kde žil v Sèvres u Paříže a vedl na Vysoké škole sociálních věd seminář o neoficiální kultuře v zemích za železnou oponou. Po Listopadu začal z Paříže uveřejňovat pra...

Více od autora