Josef Lukl Hromádka
O nové Československo : [soubor tří přednášek proslovených v Husově domu v Praze II., Jungmannova 9]

1946 | Nakladatelství YMCA

Soubor tří přednášek proslovených v Husově domu v Praze II.

1) Poslání Československa v dnešní Evropě

2) Mládež v novém státě

3) Mládež mezi proudy Soubor tří přednášek proslovených v Husově domu v Praze II.

1) Poslání Československa v dnešní Evropě

2) Mládež v novém státě

3) Mládež mezi proudy

Stav

Velmi dobrý

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 21. 8. 2025

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	90
Jazyk:	česky
Edice:	15. svazek Knihovny Nové mládeže
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 11. 2023 21:11
Číslo položky:	695386

O autorovi

Josef Lukl Hromádka

Josef Lukl Hromádka byl český protestantský a zejména luterský, později českobratrský evangelický teolog, vysokoškolský pedagog, žák Karla Bartha a teologický interpret marxismu. Orientoval se mimo jiné na sociální problematiku. Narodil se jako nejstarší syn zámožného luterského sedláka a měl po něm převzít rodový statek. Když otec viděl, že ho sedlačení nepřitahuje, nechal ho studovat na gymnáziu ve Valašském Meziříčí. Po maturitě studoval teologii ve Vídni, v Basileji, v Heidelbergu, v Aberdeenu a v Praze. Roku 1912 byl ordinován a stal se vikářem ve Vsetíně. Roku 1917 obhájil titul doktora filosofie prací o Masarykově filosofii náboženství na Filosofické fakultě UK. Během pastorské činnosti usiloval o sjednocení české luterské a reformované církve, k němuž došlo koncem roku 1918. Roku 1920 se habilitoval na pražské Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké a roku 1928 byl jmenován řádným profesorem systematické teologie. Angažoval se v mezinárodních křesťanských organizacích a ekumenickém hnutí. V roce 1939 uprchl před nacismem do USA, kde přednášel dialektickou teologii na Princeton Theological Seminary a po válce se vrátil zpět do vlasti. Jeho pozice po převratu v roce 1948 vyvolala rozporné reakce, protože se stavěl proti slepému antikomunismu a zastával distancovanou kritickou solidaritu s československým státem, který ho ovšem propagandisticky využíval. Angažoval se v ekumenickém a mírovém hnutí . Za tuto svou činnost byl roku 1958 oceněn Leninovou cenou míru a dalšími komunistickými řády. Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 byla pro něho i osobní tragédií, zvlášť když se ukázalo, že jeho kolegové z KMK invazi většinou podpořili....

Více od autora