Ernst Fischer
O nezbytnosti umění

1967 | Nakladatelství Svoboda

Esejistická studie rakouského marxisty, v níž podává svou celkovou koncepci umění, jeho vzniku, funkcí a osudu, předkládá i osobitou interpretaci mnoha otázek obecné estetiky a vytváří jakási "prolegomena" k těm pasážím estetiky, které se týkají uměnovědné problematiky. Nové vydání práce se opírá o nově upravenou angli…ckou verzi z r. 1963. Kromě úprav a výpustek bylo rozšířeno o novou kapitolu Básnický svět a básnický jazyk. Dva poslední oddíly původního vydání byly nahrazeny novým textenm nazvaným Ztráta a odhalení skutečnosti. Esejistická studie rakouského marxisty, v níž podává svou celkovou koncepci umění, jeho vzniku, funkcí a osudu, předkládá i osobitou interpretaci mnoha otázek obecné estetiky a vytváří jakási "prolego…mena" k těm pasážím estetiky, které se týkají uměnovědné problematiky. Nové vydání práce se opírá o nově upravenou anglickou verzi z r. 1963. Kromě úprav a výpustek bylo rozšířeno o novou kapitolu Básnický svět a básnický jazyk. Dva poslední oddíly původního vydání byly nahrazeny novým textenm nazvaným Ztráta a odhalení skutečnosti.

Stav

Mírně opotřebená

natrhnutá obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	273, [24] obr. příl
Jazyk:	česky
Překladatel:	Alexej Kusák, Ervín Gregor
Edice:	Členská knižnice
Vydání:	Vyd. 2., přeprac
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 9. 2021 11:6
Číslo položky:	225218

O autorovi

Ernst Fischer

Ernst Fischer byl rakouský marxistický spisovatel, novinář, literární vědec a politik. Psal také pod pseudonymy Peter Wieden, F. Ernst, W. Peter und P. Vidal. Fischer vyrůstal v buržoazním prostředí ve Štýrském Hradci, kde vstoupil do rakouské sociální demokracie. V roce 1927 přesídlil do Vídně, kde pracoval pro stranické noviny. Po nastolení tzv. austrofašismu v roce 1934 mohl díky přátelům prchnout do Prahy a posléze odcestovat do Moskvy; současně se stal členem Komunistické strany Rakouska. Po roce 1945 se vrátil do Rakouska, kde se stal předním marxistickým intelektuálem. V roce 1963 se účastnil Kafkovské konference v Liblici. V roce 1968/9 kritizoval potlačení Pražského jara, za což byl vyloučen Komunistické strany Rakouska. V posledních letech života byl blízký nedogmatickému marxismu. Ve svých dílech se zabýval jednak politickými otázkami, jednak zejména německojazyčnou literaturou , literární teorií a úlohou umění ve společnosti. Fischer požadoval od umění „adekvátní zobrazení skutečnosti“, které neizoluje literární témata od celosvětového dění; neprosazoval však jednostranně pouze socialistický realismus, nýbrž upozorňoval, že „k tomuto cíli nevede pouze jedna cesta“. Proto si cenil také některých měšťanských autorů, např. Thomase Manna. Vybraná díla

Více od autora