Zdeněk Svěrák, Milan Lasica
O lidech a lidech

2012 | Nakladatelství Listen

Editor i překladatel Boris Dočekal se rozhodl vybrat do této antologie především takové fejetony, jejichž humorná a občas i poněkud vážnější témata nejsou aktuální jen pro slovenského čtenáře, ale zdomácněla i v českých krajích. Záměrně vynechal "články pod čarou", které se zabývají děním na politické scéně země pod Ta…trami a pro českého čtenáře by nemusely být příliš srozumitelné. Více než padesát Lasicových stručných statí se ponejvíce věnuje všedním, mnohdy až docela banálním záležitostem, s nimiž se člověk setkává ve své každodenní činnosti. Úsporným jazykem, který obohacuje svým charakteristickým vtipem, ironií a nadhledem Lasica například prezentuje své názory na bulvární tisk, na chování diváků při divadelních představeních i na potíže s mobilním telefonem. Svébytnou formou se vyjadřuje také k možnostem setkání se svými čtenáři, k novoročním předsevzetím, k záludnostem stáří či k problematice nešťastné lásky. Osobitý pohled a hodnocení si autor ponechává i v případě, kdy píše neobvyklou "dušičkovou" úvahu či se v anekdotické zkratce zabývá náhlou proměnou muže v bytost opačného pohlaví a možnostmi, jež by tato změna přinesla. Editor i překladatel Boris Dočekal se rozhodl vybrat do této antologie především takové fejetony, jejichž humorná a občas i poněkud vážnější témata nejsou aktuální jen pro slovenského čtenáře, ale zdo…mácněla i v českých krajích. Záměrně vynechal "články pod čarou", které se zabývají děním na politické scéně země pod Tatrami a pro českého čtenáře by nemusely být příliš srozumitelné. Více než padesát Lasicových stručných statí se ponejvíce věnuje všedním, mnohdy až docela banálním záležitostem, s nimiž se člověk setkává ve své každodenní činnosti. Úsporným jazykem, který obohacuje svým charakteristickým vtipem, ironií a nadhledem Lasica například prezentuje své názory na bulvární tisk, na chování diváků při divadelních představeních i na potíže s mobilním telefonem. Svébytnou formou se vyjadřuje také k možnostem setkání se svými čtenáři, k novoročním předsevzetím, k záludnostem stáří či k problematice nešťastné lásky. Osobitý pohled a hodnocení si autor ponechává i v případě, kdy píše neobvyklou "dušičkovou" úvahu či se v anekdotické zkratce zabývá náhlou proměnou muže v bytost opačného pohlaví a možnostmi, jež by tato změna přinesla.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý lehké oděrky	Skladem pro e-shop	~~179 Kč~~ 169 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~149 Kč~~ 139 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	175
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086526992
ISBN:	9788086526997
Editor:	Boris Dočekal
Vydání:	2. vydání
Vydáno v:	Jihlava
Vystaveno:	9. 9. 2025 11:16
Číslo položky:	1383724

O autorech

Zdeněk Svěrák

Zdeněk Svěrák je český dramatik, scenárista, herec, autor písňových textů a spisovatel. Po studiu na gymnáziu a Vysoké škole pedagogické, kterou dokončil roku 1958, odešel společně se svou budoucí manželkou učit do severozápadních Čech, nejprve do Měcholup a poté do Žatce. Po čtyřech letech ale pedagogickou dráhu opustil a začal pracovat v Československém rozhlase. Zde se stal jedním z autorů rozhlasového pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka, v němž vznikla postava nedoceněného českého velikána Járy Cimrmana. V rozhlase také poznal hudebníka Jaroslava Uhlíře, s nímž od té doby spolupracuje. Roku 1967 vzniklo Divadlo Járy Cimrmana zkoumající odkaz Járy Cimrmana. Pro toto divadlo připravil Svěrák první hru pojmenovanou Akt a na dalších třinácti se pak spoluautorsky podílel spolu s Ladislavem Smoljakem. Ve všech hrách divadla také Svěrák hraje. Se Smoljakem začali posléze psát i filmové scénáře a v natočených filmech se pak obvykle jako herci také objevovali. Některé scénáře, například pro filmy Vrchní, prchni! nebo Tři veteráni, pak psal Svěrák i sám. Během osmdesátých let 20. století spolupracoval Svěrák také s režisérem Vítem Olmerem, v jehož několika filmech rovněž hrál. Na začátku devadesátých let téhož století začal Zdeněk Svěrák psát scénáře, podle nichž filmy natáčel jeho syn Jan. Vznikly tak snímky Obecná škola, Kolja, Tmavomodrý svět či Vratné lahve. Film Kolja získal krom jiného také Oscara za nejlepší cizojazyčný film roku 1996. Od roku 1994 spolupracuje s Centrem Paraple, které pečuje o pacienty s poraněním míchy odkázané na invalidní vozík. Vedle dramat a filmových scénářů píše též písňové texty, které také zpívá, dále je pisatelem pohádek a povídek. Je tak autorem tří povídkových knih nazvaných Povídky, Nové povídky a Po strništi bos. Připravil též televizní večerníček Radovanovy radovánky. Za své dílo získal několik ocenění a to nejen v České republice, ale také v zahraničí. Svěrák se narodil do rodiny Františka Svěráka,[1...

Více od autora

Milan Lasica

Milan Lasica byl slovenský humorista, dramatik, spisovatel-prozaik, textař, herec, režisér, moderátor a zpěvák. Proslavil se dlouhodobou spoluprací se svým kolegou Júliem Satinským. Vystudoval dramaturgii se zaměřením na divadla malých forem na VŠMU v Bratislavě. Už během studií začal vystupovat v Tatře, kde předváděl svoje autorské dialogy. V letech 1964–1967 pracoval jako dramaturg Československé televize, v letech 1967–1971 byl členem Divadla Na korze v Bratislavě, v letech 1971–1972 divadla Večerní Brno, v letech 1972–1978 zpěvohry Nové scény v Bratislavě. V roce 1977 podepsal Antichartu. Od roku 1982 byl uměleckým šéfem Štúdia S, kde až do smrti působil jako ředitel. Jeho první žena byla Zora Kolínska. S druhou manželkou Magdou Vášáryovou má dvě dcery. V roce 1989 mu byl udělen titul zasloužilý umělec. V roce 2003 jej prezident České republiky Václav Havel odměnil státním vyznamenáním Medaile Za zásluhy. Milan Lasica zemřel 18. července 2021 v důsledku poruchy srdečního rytmu během koncertu ve Štúdiu L+S. Stalo se tak krátce poté, co dozpíval píseň Ja som optimista. Začínal psaním autorských dialogů a scének pro sebe a svého partnera Júlia Satinského, ve kterých porušoval všechna pravidla realistického divadla. Ve své dramatické tvorbě si bral za vzor české komiky Voskovce a Wericha, Miroslava Horníčka. Komika Lasici a Satinského je založena na rozebírání banálních životních situací a jejich posunu až do absurdna. Absurdní poloha jejich textů však nemá být únikem z reality, ale naopak zvýrazněním a upozorněním na prázdnost jazyka a nebezpečí konvenčního myšlení. Tyto texty také nezůstávají bez skeptického pohledu na slovenskou mentalitu. Psal především písňové texty a nazpíval dvě alba starých evergreenů s hudebním seskupením Bratislava Hot Serenaders....

Více od autora