Sergej Timofejevič Aksakov
O krásce a netvorovi

1973 | Nakladatelství Albatros

Pohádka na známý námět o krásce a zvířeti je zasazena do ruského prostředí. Dcera bohatého kupce - která si jako dar z cesty od otce nepřeje ani čelenku z drahokamů, ani vzácné zrcadlo, nýbrž překrásný červený květ - odchází z obětavé lásky k otci do paláce netvora a zde dobrotou srdce ruší jeho zakletí, vrací mu původ…ní podobu mladého prince a slaví s ním svatbu. Pohádka na známý námět o krásce a zvířeti je zasazena do ruského prostředí. Dcera bohatého kupce - která si jako dar z cesty od otce nepřeje ani čelenku z drahokamů, ani vzácné zrcadlo, nýbrž překrásn…ý červený květ - odchází z obětavé lásky k otci do paláce netvora a zde dobrotou srdce ruší jeho zakletí, vrací mu původní podobu mladého prince a slaví s ním svatbu.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Petr Sís
Vazba:	sešit
Počet stran:	31, [1]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jan Kudláček
Překladatel:	Jarmila Závadová
Edice:	74. svazek ed. 74. svazek ed. Korálky
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 3. 2022 11:42
Číslo položky:	306393

O autorovi

Sergej Timofejevič Aksakov

Sergej Timofejevič Aksakov byl ruský spisovatel. Proslul poloautobiografickými románovými kronikami z ruské vesnice a loveckými či rybářskými povídkami. Již v roce 1805, jako čtrnáctiletý, vstoupil na univerzitu v Kazani. V roce 1807 studia ukončil a následně v Petrohradě vstoupil do státní služby, když se stal překladatelem v komisi pro sestavování zákonů. V roce 1811 se státní služby vzdal a o rok později se usadil v Moskvě, kde žil v kruhu divadelních herců. Hercem se také marně snažil stát. V roce 1816 se oženil s dcerou generála Zaplatina a čtyři roky pak žil na rodinných statcích. Až v roce 1826 se natrvalo usadil v Moskvě. Vstoupil znovu do státní služby, když se roku 1827 stal státním cenzorem. V roce 1834 post opustil ve prospěch úřadu školního inspektora, který zastával do roku 1839. Po smrti jeho otce v roce 1837 mu totiž připadlo značné jmění a zaměstnání dále nepotřeboval, až do smrti žil z renty. Od té doby se také více mohl věnovat literatuře. V jeho domě se scházela intelektuální a literární společnost, často zaměřená slavjanofilsky. Patřil k ní i Nikolaj Vasiljevič Gogol, který měl obrovský vliv na Aksakovovy vlastní literární pokusy a stali se též blízkými přáteli, často si vzájemně předčítali texty. Roku 1847 mu vyšly rybolovecké povídky, roku 1856 první z románových kronik Semejnaja chronika. Od roku 1847 měl ovšem také značné problémy se zrakem. Většinu času musel trávit v temném pokoji a posléze též přišel o jedno oko. Na jaře roku 1858 se nemoc značně zhoršila a trpěl velkými bolestmi. Přesto stále diktoval své literární texty. Za rok poté zemřel. Jeho synové Konstantin Sergejevič Aksakov a Ivan Sergejevič Aksakov byli významnými literárními kritiky....

Více od autora