Miloslav Stehlík
O korunu a lásku : beseda s divákem o dvou dílech

1962 | Nakladatelství Orbis

Divadelní hra o problémech brigády vysokopecařů soutěžících v Ostravě v prvním roce třetí pětiletky o titul brigáda socialistické práce. Autor sám o ní prohlašuje, že chtěl napsat "docela obyčejnou reportáž o našich obyčejných lidech, kteří v brigádách socialistické práce uvažují o životě a hledají jeho smysl". Divadelní hra o problémech brigády vysokopecařů soutěžících v Ostravě v prvním roce třetí pětiletky o titul brigáda socialistické práce. Autor sám o ní prohlašuje, že chtěl napsat "docela obyčejnou re…portáž o našich obyčejných lidech, kteří v brigádách socialistické práce uvažují o životě a hledají jeho smysl".

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, lehce zašlá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, lehce zašlá obálka
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	89 s. +
Jazyk:	česky
Edice:	28. svazek ed. 28. svazek ed. Divadlo
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 3. 2025 9:43
Číslo položky:	1195677

O autorovi

Miloslav Stehlík

Miloslav Stehlík byl český dramatik, režisér, herec a prozaik. V letech 1936–1937 studoval na dramatickém oddělení pražské konzervatoře. V období 1940–1944 hrál v divadelních společnostech Z. Valdena, J. Burdy, F. Sece a J. Marečka . Podílel se na založení Realistického divadla v Praze, kde pak v letech 1945 až 1949 působil. V letech 1949–1951 působil ve funkci uměleckého ředitele Divadla Jiřího Wolkra. V divadelní sezóně 1952/1953 byl hercem a režisérem Divadla J. K. Tyla v Plzni. V následující sezóně byl dramaturgem činohry Národního divadla v Praze, do této funkce se vrátil ještě v letech 1970–1976, kdy odešel do důchodu. V období let 1955–1966 byl dramaturgem a režisérem Divadla na Vinohradech . Vyučoval na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v letech 1952/1953. Byl manželem herečky Věry Budilové a otcem herce ND Milana Stehlíka. M. Stehlík se ve svém díle věnoval převážně tématu, jenž nahlížel na revoluční proměnu poválečné vesnice a s tím spojenou proměnu člověka. Ve své oblasti byl výjimečným, jelikož „úspěch“ svých her nestavěl pouze na konfrontaci s kapitalismem a na „úspěších“ socialismu, ale pokoušel se i zde dodržovat alespoň některé zásady dramatu. V některých hrách se mu podařilo spojit všechny „nepřátele socialismu“ do jedné postavy – fašistický sedlák ap. Drama a próza Tvorba pro mládež Mimo vlastní tvorby dramatizoval řadu sovětských děl: Jak se kalila ocel , Začínáme žít a rovněž román Antonína Zápotockého Vstanou noví bojovníci. Zfilmování se v roce 1961 dočkala jeho prozaická prvotina Procesí k Panence ....

Více od autora