Knihy
Historie
Antika
Lucius Annaeus Seneca
O klidu duševním a jiné rozpravy

Lucius Annaeus Seneca
O klidu duševním a jiné rozpravy

1941 | Nakladatelství Bohuslav Hendrich

Traktát římského filosofa O duševním klidu je odpovědí na fingovaný dopis přítele Annaea Serena, v němž se Senekovi svěřuje se svým neujasněným postojem k životu a s duševní nevyrovnaností. Ve své brilantně stylizované odpovědi rozebírá Seneca příčiny nespokojenosti člověka se sebou samým a připomíná různé způsoby, jak… této nespokojenosti čelit a překonávat ji. Traktát římského filosofa O duševním klidu je odpovědí na fingovaný dopis přítele Annaea Serena, v němž se Senekovi svěřuje se svým neujasněným postojem k životu a s duševní nevyrovnaností. Ve své bri…lantně stylizované odpovědi rozebírá Seneca příčiny nespokojenosti člověka se sebou samým a připomíná různé způsoby, jak této nespokojenosti čelit a překonávat ji.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož s obálkou
Počet stran:	126, [1]
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jaroslav Dvořáček, Josef Hrůša
Edice:	4952. svazek ed. 4952. svazek ed. Bibliotéka Henriada
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 5. 2026 10:0
Číslo položky:	1767956

O autorovi

Lucius Annaeus Seneca

Lucius Annaeus Seneca byl římský stoický filosof, dramatik, básník a politik, syn Senecy staršího a vychovatel císaře Nerona. Narodil se v hispánské Cordubě, kde jeho otec vyučoval řečnickému umění. V mládí přišel do Říma a za otcova dohledu získal rétorické a filosofické vzdělání. Stejně jako jeho bratři byl deklamátor a propagátor deklamací, které postupně prostoupily celou římskou literaturou. Hlásal stoickou nauku, že nejvyšší dobro pro člověka, zdroj štěstí a blaženosti je ctnost, že člověk má odolávat vnějším okolnostem, které nemůže ovlivnit, a má žít v duševním klidu, z něhož pravého filosofa nemohou vyvést ani rány osudu. Po studiích v Římě pobýval určitý čas u své tety v Egyptě, aby si upevnil zdraví. Po návratu do Říma nastoupil na úřednickou dráhu. Poměrně brzy se stal kvestorem a začal vystupovat na veřejnosti. Za vlády Caliguly se stal senátorem. Roku 39 mu zemřel otec, krátce předtím také manželka a syn. Dostal se do nemilosti císaře Caliguly a od násilné smrti ho zachránila jen smyšlená informace o jeho smrtelné nemoci. Za vlády císaře Claudia byl v r. 41 vyobcován na Korsiku, pravděpodobně pod vlivem Claudiovy ženy Messaliny. Byl obžalován z cizoložství s Claudiovou sestrou, Julií Livillou. Na Korsice se věnoval filozofii a literární činnosti. Zpět do Říma byl povolán až po osmi letech na žádost Claudiovy čtvrté manželky Agrippiny, aby se stal vychovatelem jejího syna Nerona. Když začal Nero v roce 54 vládnout, bylo mu 17 let. V této době za něj vládl hlavně Seneca společně s prefektem praetoriánů Sextem Afraniem Burrem. Roku 57 byl jmenován konsulem a nějakou dobu se výrazně podílel na správě říše. Později se stával císaři nepohodlným, roku 62 zemřel jeho přítel Burrus a jeho moc začala upadat. Seneca se postupně začal vyhýbat všem úřadům a stáhl se do ústraní. V roce 65 byl obviněn z účasti na Pisonově spiknutí, ač jeho reáln...

Více od autora