Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
František Loskot
O indexech zakázaných knih. (Index římský a ind...

František Loskot
O indexech zakázaných knih. (Index římský a indexy české) : Knížka pro každého českého člověka

1911 | Nakladatelství Volné myšlenky

O indexech mnoho se mluví i píše. Málo kdo však měl příležitost seznámiti se s těmito knihami a církevní censurou knižní blíže. Tomuto nedostatku odpomoci jest úkolem přítomné knížky, která sice není a nechce býti monografií o indexech, ale chce podati aspoň tolik, kolik o indexech především českému člověku věděti nutn…o. Index a to, co s nim souvisí, těžce doléhalo na českou knihu a tím i českou kulturu velmi těžce po dvě století, proto bedlivý zřetel věnován v knize této kromě indexu římskému také indexům českým. Máme za to, že nám čtenáři nevytknou za chybu, že jsme v knize své připomenuli větší množství českých knih kdysi do indexů zanesených. Je tu příspěvek k poznání křížové cesty, kterou se ubírala česká kniha. Považujeme také za přednost své knížky, že jsme v ní otiskli významnější partie z indexů českých v doslovném znění, a pokud se týče indexu římského, v doslovném překladu. O indexech mnoho se mluví i píše. Málo kdo však měl příležitost seznámiti se s těmito knihami a církevní censurou knižní blíže. Tomuto nedostatku odpomoci jest úkolem přítomné knížky, která sice není …a nechce býti monografií o indexech, ale chce podati aspoň tolik, kolik o indexech především českému člověku věděti nutno. Index a to, co s nim souvisí, těžce doléhalo na českou knihu a tím i českou kulturu velmi těžce po dvě století, proto bedlivý zřetel věnován v knize této kromě indexu římskému také indexům českým. Máme za to, že nám čtenáři nevytknou za chybu, že jsme v knize své připomenuli větší množství českých knih kdysi do indexů zanesených. Je tu příspěvek k poznání křížové cesty, kterou se ubírala česká kniha. Považujeme také za přednost své knížky, že jsme v ní otiskli významnější partie z indexů českých v doslovném znění, a pokud se týče indexu římského, v doslovném překladu.

Stav

Opotřebená

rozpadlá vazba, otřepené kraje stránek, lepená obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 7.

O knize

Stav:	Opotřebená, rozpadlá vazba, otřepené kraje stránek, lepená obálka
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	57
Jazyk:	česky
Edice:	Knihovna Volné Myšlenky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 7. 2026 15:0
Číslo položky:	1843454

O autorovi

František Loskot

František Loskot, křtěný František Josef byl český kněz, náboženský historik, filozof a religionista. Po vystoupení z římskokatolické církve působil jako redaktor časopisů hnutí Volná myšlenka a později se stal redaktorem agrárních deníků. Zabýval se českými náboženskými a kulturními dějinami, napsal řadu spisů o představitelích české reformace. Dále publikoval práce o křesťanství a jeho vzniku i práce ze srovnávacích dějin náboženství. Narodil se 9. února 1870 ve Vraclavi jako jediný syn ze čtyř dětí rolníka Františka Loskota, jenž zastával různé funkce v okresním výboru a býval i obecním starostou. Rodina byla katolická, hoch od dětství ministroval v kostele. Obecnou školu navštěvoval ve Vraclavi a v roce 1881 odešel na gymnázium do Vysokého Mýta. Měl dobrou paměť, a aby se zdokonalil ve znalosti jazyků, chodil ještě i na soukromé hodiny francouzštiny a němčiny. Maturoval v roce 1889 a byl přijat do bohosloveckého semináře v Hradci Králové. Po jeho absolvování byl v roce 1893 vysvěcen na kněze a v prosinci téhož roku se stal kaplanem v Jablonci nad Jizerou. V tomto svém prvním působišti se ihned zapojil do vlastenecké činnosti, jeho kázání pro pracující lid ve smíšeném česko-německém území byla oblíbená. V německém tisku však byl za ně napadán. Došlo i k žalobám ke konzistoři do Hradce Králové a nakonec i k žalobě pro pobuřování u krajského soudu v Jičíně. Od konzistoře sice obdržel napomenutí, ale biskup Brynych se ho ujal. Loskot se stal členem a později i jednatelem Národní Jednoty Severočeské. V letech 1894–1899 přednášel na mnoha schůzích, večírcích i akademiích na rozličná vlastenecká témata a pořádal četné kulturní akce. Před volbami v roce 1897, kdy bylo třeba vymezit se proti tamním Němcům, napsal a vlastním nákladem vydal brožuru Jste Čechové! Několik upřímných slov k Čechům Krkonošským. Napomínal v ní Čechy, aby si vážili rodné země i mateřského jazyka, prosil je...

Více od autora