Peter Jilemnický byl slovenský spisovatel, novinář, učitel a komunistický politik českého původu. Narodil se v Kyšperku , ve východních Čechách. Pocházel z rodiny strojvedoucího; měl dva sourozence, bratra Jindřicha a sestru Marii. Vzdělání získal v měšťanské škole škole v Kyšperku a v Červené Vodě, potom pokračoval na Střední zemědělské škole v Chrudimi, ale maturoval na učitelském ústavu v Levicích na jižním Slovensku. Po ukončení studií pracoval jako učitel na Slovensku. V roce 1922 vstoupil do Komunistické strany Československa. V letech 1926–8 pobýval v Sovětském svazu. V roce 1927 byl přijat do sovětské komunistické strany a studoval na moskevském Státním institutu žurnalistiky. V roce 1928 se vrátil do ČSR a do r. 1929 působil spolu s E. Urxem v Moravské Ostravě v redakci Pravdy, ústředního orgánu KSČ pro Slovensko. Od roku 1936 učil ve městě Svätý Jur nedaleko Bratislavy, v roce 1939 se odstěhoval do Čech do vesnice Poříčí u Litomyšle. Do roku 1942 pak učil na vesnických školách. Jilemnický se za okupace zapojil do protifašistického boje. Byl členem ilegální komunistické odbojové organizace ve východních Čechách. Bratr Jilemnického byl v listopadu 1941 popraven. Jilemnický byl 27. října 1942 vyšetřován v Poříčí Gestapem a dalšího dne během výslechu v Pardubicích zatčen. V Pardubicích byl osm měsíců vězněn a v polovině června 1943 byl převezen do terezínské Malé pevnosti. Následně byl převezen do věznice v Litoměřicích a v říjnu odsouzen na osm let vězení. Vězení trávil v káznici Griebo u Coswigu poblíž Dessau. Na konci dubna 1945 se mu podařilo opustit tábor pod jménem jednoho polského vězně, který tam zemřel. Do Poříčí se vrátil 25. května 1945. V letech 1945–1946 byl zvolen poslancem Prozatímního Národního shromáždění za Komunistickou stranu Slovenska . V roce 1945 nastoupil...

Patera, Ludvík, PhDr., CSc., nar.10.09.1927 v Hudlicích, byl český literární historik, vysokoškolský pedagog a odborný publicista. Je absolvent Filozofické fakulty UK v Praze. Už po skončení studia a během aspirantury vedl semináře ze slovenské literatury a brzy nato i přednášel. Od r. 1980 zbaven přednášek a vystavován nekvalifikované kritice vedení katedry. Před r. 1989 opět přednášel. V r. 1989 jmenován docentem slovenské literatury a do r. 1993 vedoucím katedry. Od r. 1993 v důchodu. - Zabýval se slovenskou literaturou. Od konce 50. let přispíval svými články do různých českých a slovenských časopisů, např. Česká literatura, Slovenská literatura, Slovenské pohlady, Romboid, Plamen, Impuls, Literární měsíčník ad. Doprovodil doslovy řadu slovenských autorů P. Jilemnického, A. Bednára, A. Plávky, Z. Zgurišky, uspořádal výbory ze slovenské literatury, psal skripta. Spoluvydavatel souboru statí českých a slovenských autorů o česko-slovenských vztazích Kontext české a slovenské literatury a sborníku Slovakistika na Filozofické fakultě UK. Autor monografie Alexander Matuška, dvou výborů statí ze svých studií Tradice a výboje slovenské literatury z roku 1983 a Hodnoty súčasnej slovenskej literatúry. Zemřel 3. 7. 2003 v Praze.