Jan Hus
O církvi

1965 | Nakladatelství Československé akademie věd

Traktát, z Husova díla ve světě nejproslulejší, lze rozvrhnout na dvě části. V první vysvětluje autor soustavně své názory na církev. Druhá, osobně a polemicky vyhrocená, obsahuje jeho odpověď profesorům pražské teologické fakulty a útoky na zásady buly Bonifáce VIII. Unam sanctam. Nadto jsou v ní zařazeny obrany proti… papeži Alexandru V., křížové výpravě Jana XXIII. a předvolání před papežskou kurii pro obvinění z kacířství. Traktát, z Husova díla ve světě nejproslulejší, lze rozvrhnout na dvě části. V první vysvětluje autor soustavně své názory na církev. Druhá, osobně a polemicky vyhrocená, obsahuje jeho odpověď profeso…rům pražské teologické fakulty a útoky na zásady buly Bonifáce VIII. Unam sanctam. Nadto jsou v ní zařazeny obrany proti papeži Alexandru V., křížové výpravě Jana XXIII. a předvolání před papežskou kurii pro obvinění z kacířství.

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	311
Jazyk:	česky
Překladatel:	Amedeo Molnár, František Mrázek Dobiáš
Edice:	29. svazek ed. 29. svazek ed. Památky staré literatury české
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 8. 2026 18:38
Číslo položky:	1865468

O autorovi

Jan Hus

Jan Hus byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel. Hus byl, po Johnu Wycliffovi, jehož myšlenkami a argumentací byl inspirován, jedním z prvních reformátorů církve, který téměř o jedno století předběhl své následníky – reformátory Luthera, Bezu, Kalvína a Zwingliho. Od roku 1398 vyučoval na pražské univerzitě, a v letech 1409–1410 byl jejím rektorem. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev. Katolická církev ho označila za kacíře, jeho učení za herezi, a exkomunikovala jej . Římský král Zikmund Lucemburský mu zaručil bezpečný příchod na kostnický koncil, aby se tam očistil ze všech nařčení. Byl však odsouzen jako kacíř, a následně byl vydán světské moci k upálení na hranici, když odmítl odvolat své učení. V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že lituje kruté smrti Jana Husa i následných obětí a rozdělení v českém národě a vyzval k usmíření a historickému hodnocení jeho osobnosti bez předsudků. Přes obecně rozšířené mínění však Jana Husa explicitně za reformátora církve neprohlásil, pouze konstatoval, že tzv. „husovská komise“ byla založena s cílem přesněji stanovit místo, jež Jan Hus zaujímá mezi těmi, kteří usilovali o reformu církve. Ohledně mnohých Husových názorů nepanuje v římsko-katolické církvi shoda a zejména jeho ekleziologie je považována za kontroverzní. K rehabilitaci Jana Husa nedošlo. K jeho odkazu se hlásili husité, a později i další církve a společnosti, vzešlé z české i protestantské reformace. Husité zahrnovali většinu české populace v Českém království, vytvořili tak velkou vojenskou sílu, a během tzv. Husitských válek porazili několik křížových výprav. O století později bylo více jak 90 % obyvatel českých zemí nekatolických, a někteří stále následovali učení Jana Husa a jeho nástupců. Datum jeho upálení se stalo českým státním svátkem. Ja...

Více od autora

Komentáře ke knize