Václav Řezníček
O českou korunu : obrazy z doby bavorsko-francouzské vlády v Praze

Po smrti krále Václava IV. se nástupcem stane císař Zikmund. Ten však bojuje s Turky, a tak vladařkou ustanoví královnu vdovu – Žofii. V Čechách to vře, husitské hnutí sílí, to se nelíbí ani církvi, ani samotnému Zikmundovi. Pomoci má Čeněk z Vanterberka, jenže mezi ním a královnou vzplane vášnivá láska. Žofie hraje va…bank o českou zemi i o svou čest. Po smrti krále Václava IV. se nástupcem stane císař Zikmund. Ten však bojuje s Turky, a tak vladařkou ustanoví královnu vdovu – Žofii. V Čechách to vře, husitské hnutí sílí, to se nelíbí ani církvi, a…ni samotnému Zikmundovi. Pomoci má Čeněk z Vanterberka, jenže mezi ním a královnou vzplane vášnivá láska. Žofie hraje vabank o českou zemi i o svou čest.

Stav

Mírně opotřebená

vazba lehce povolená, neautorská dedikace

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, neautorská dedikace, vazba lehce povolená
Vazba:	pevná
Počet stran:	278, [2]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Věnceslav Černý
Edice:	Vilímkova knihovna mládeže dospívající
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 5. 2022 16:29
Číslo položky:	331955

O autorovi

Václav Řezníček

Václav Řezníček , často psán i jako Vácslav Řezníček, byl český spisovatel, novinář, historik, knihovník a ředitel knihovny Národního muzea. Rod Václava Řezníčka pocházel z Krkonošského podhůří. Jeho otec Jan se oženil s Emilií, rozenou Exnerovou z Třebešova, a 7. března 1859 se stal hospodářem na zemědělské usedlosti ve Skaličce. 9. září 1861 se jim narodil syn Václav. První třídu gymnázia vystudoval v roce 1873 na Akademickém gymnáziu v Praze, na konci letních prázdnin roku 1874 pak odjel na studia do Hradce Králové, kde také maturoval. Spolu se svými přáteli Aloisem Jansou, Ladislavem Klumparem, Františkem Puchmajerem, Václavem Šolcem a dalšími založil Řezníček časopis Z jarních luhů jako reakci na zabrání Bosny a Hercegoviny roku 1878 rakousko-uherským vojskem. Sám zde publikoval několik svých povídek a časových fejetonů. Vydávání časopisu bylo však záhy zrušeno, jelikož se jednalo o tištěný a úředně neschválený tajný studentský časopis. Po ukončení gymnázia byl přijat na pražskou univerzitu, kde roku 1881 nastoupil na právnickou fakultu. Později přešel na filozofickou fakultu. Pracoval v literárním odboru Umělecké besedy a roku 1887 byl členem spisovatelského spolku Máj. Dále byl v roce 1885 jmenován starostou studentského Akademického čtenářského spolku. Studia na pražské univerzitě ukončil v roce 1889 doktorátem z historie . V roce 1889 přijel do Ronova nad Sázavou navštívit rodinu Peškových, jejichž dceru Vlastimilu si později vzal za ženu. Tam ho upozornili na staré purkrechtní knihy, uložené u okresního soudu města Přibyslavě. Řezníček si dva svazky vypůjčil a odvezl je do archivu města Prahy, kde v nich pak archiváři Josef Emler a Jaromír Čelakovský nalezli rukopisný text, známý nyní jako Paměti přibyslavské. Přepis textu zveřejnil Řezníč...

Více od autora