Tomáš Akvinský
O Bytí a Bytnosti

1887 | Nakladatelství Rohliček und Sievers

Sv. Tomáše Akvinského spisek O bytí a bytnosti a Jeho Eminenci sv. ř. c. knížete kardinála Josefa Pecci-ho výklad vlašský. Latinsko-česky. Sv. Tomáše Akvinského spisek O bytí a bytnosti a Jeho Eminenci sv. ř. c. knížete kardinála Josefa Pecci-ho výklad vlašský. Latinsko-česky.

Stav

Dobrý

z titulního listu kus ustřižen, hřbet s polepkou, ze začátku knihy stránky s častějšími flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, z titulního listu kus ustřižen, hřbet s polepkou, ze začátku knihy stránky s častějšími flíčky
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	168
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 8. 2026 15:45
Číslo položky:	1862732

O autorovi

Tomáš Akvinský

Svatý Tomáš Akvinský OP , latinsky Thomas Aquinas, krátce Aquinatus, Aquinata nebo jen Tomáš, také přízviskem Doctor angelicus , byl katolický filosof a teolog scholastické tradice. Jeho práce znamenala vrchol scholastiky. V římskokatolické církvi patří mezi 36 učitelů církve a platí za jednu z největších teologických autorit. Za svatého byl prohlášen roku 1323. Z jeho názorů vychází významné filosofické a teologické směry označované po něm jako tomismus a novotomismus. Jeho nejvýznamnějším dílem je rozsáhlá Summa theologická. Kromě teologických spisů napsal i řadu spisů filosofických, komentářů k Aristotelovi a k Bibli, polemik a pět náboženských hymnů, oslavujících Nejsvětější svátost, například Adoro te devote , Pange, lingua nebo sekvenci Lauda Sion Salvatorem . Tomáš pocházel ze starého italského šlechtického rodu, v dětství ho rodiče poslali do blízkého benediktinského kláštera Monte Cassino. V letech 1239–1244 studoval na univerzitě v Neapoli a 1244 vstoupil proti vůli rodiny do žebravého řádu dominikánů, který ho vyslal studovat do Říma. Na cestě k dalšímu studiu do Boloni jej příbuzní zajali a rok drželi na rodném hradě, roku 1245 jej ale propustili. Studoval pak v Paříži u Alberta Velikého, s nímž v roce 1248 odešel do Kolína nad Rýnem. Tam pak působil jako jeho asistent, v letech 1252-1259 přednášel filosofii a teologii v Paříži, v dalších letech patrně v Neapoli, v Orvietu, v letech 1265–1268 v Římě a v letech 1268–1272 opět v Paříži, kde vznikla velká část jeho spisů. Od roku 1272 přednášel v Neapoli a roku 1273 měl prý vidění, v němž hovořil se samým Kristem. Když se probral, řekl svému tajemníkovi, že už nic psát nebude, protože mu všechno, co napsal, připadá jako sláma. Zemřel cestou na Druhý lyonský koncil, kam ho vyslal papež Řehoř X., aby se účastnil disputace s východní církví. Cestou na oslu se uhodil o větev do hlavy, po několika ...

Více od autora