Milan Blahynka, Milan Bahynka
Novinář Zdeněk Nejedlý

1979 | Nakladatelství Novinář

Cílem práce je postihnout podstatu Nejedlého odkazu pro socialistickou žurnalistiku a význam jeho novinářské práce pro soudobou socialistickou kulturu. Z teoretického i praktického novinářského díla Z. Nejedlého se autor zaměřil na nejvýznamnější a typické projevy, které jsou pro dnešek ideově nejzávažnější. Cílem práce je postihnout podstatu Nejedlého odkazu pro socialistickou žurnalistiku a význam jeho novinářské práce pro soudobou socialistickou kulturu. Z teoretického i praktického novinářského díla Z…. Nejedlého se autor zaměřil na nejvýznamnější a typické projevy, které jsou pro dnešek ideově nejzávažnější.

Stav

Velmi dobrý

lehce zkosený hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehce zkosený hřbet
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	302 , 17 obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	Osobnosti české a slovenské žurnalistiky, Edice české a slovenské žurnalistiky
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 7. 2025 8:11
Číslo položky:	1318998

O autorech

Milan Blahynka

Milan Blahynka je český literární teoretik narozený na Slovensku. Věnoval se především dílu Vítězslava Nezvala. Milan Blahynka se narodil v Ružomberku a do roku 1939 vyrůstal na Slovensku, neboť jeho otec zde působil jako důstojník četnictva. Po rozpadu Československa se rodina přestěhovala na Moravu, nejprve do Starého Města u Uherského Hradiště, později do Osvětiman u Kyjova a posléze do Ježova u Kyjova, odkud pocházeli jeho rodiče. Otcem Milana Blahynky byl Štěpán Blahynka, někdejší četník na Slovensku, pozdější velitel tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu a v Letech, po válce okresni velitel SNB v Uh. Hradišti a Kyjově. V Kyjově Blahynka roku 1951 maturoval na reálném gymnáziu. Poté studoval češtinu a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci; studium ukončil roku 1956 diplomovou prací o Vítězslavu Nezvalovi. Pracoval pak jako metodik Krajské lidové knihovny v Olomouci a od roku 1957 jako profesor na jedenáctileté střední škole v Litovli; působil i jako externí redaktor v olomouckém Krajském nakladatelství. V roce 1960 začal postgraduální studium na Institutu společenských věd při ÚV KSČ . Titul PhDr. získal roku 1968 za monografii Marie Pujmanová, titul CSc. roku 1969 za práci Vývojová logika avantgardy. Na začátku tzv. normalizace byl vyškrtnut z KSČ. Přesto se uvádí mezi signatáři Anticharty. V letech 1963–1989 pracoval v Ústavu české literatury Československé akademie věd , a to nejprve jako vědecký aspirant, poté jako vědecký pracovník; později souběžně přednášel na Pedagogické fakultě v Ostravě. V roce 1989 se stal odborným asistentem na katedře české literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Do brněnské pobočky ÚČL se vrátil v říjnu 1990 po nuceném odchodu z FF UK. Na podzim 1991 byl předčasně penzionován. Navazoval především na marxistické koncepce Anatolije Vasiljeviče Lunačarského a Ladislava Štolla. Analyzoval tzv...

Více od autora